REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Bělopavučinec hlíznatý

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Jedlá, ale poměrně chuťově nevýrazná houba, v době, kdy roste najdeme v lese mnohem chutnější druhy.


Atlas hub - Houby lupenatéLatinsky: Leucocortinarius bulbiger syn. Cortinarius bulbiger

Jedlý …………….. Bělopavučinec hlíznatý je v atlasech uváděn jako jedlý druh. Guru českých houbařů M. Smotlacha o něm napsal; cenný dosud opomíjený druh. Bělopavučince jsem našel několikrát, ke sběru mě ovšem nelákal, roste v době kdy najdeme mnohem více chutnějších druhů, raději se pokochám jeho krásou, je to moc pěkná houbička.

Doba výskytu: srpen až říjen

Roste nehojně, ve skupinách nebo i jednotlivě, v jehličnatých a smíšených lesích na vyhřátých místec.

Klobouk až 100 mm, polokulovitý, pak sklenutý s podvinutým okrajem, ve stáří až ploše rozložený, masově hnědavý nebo červenohnědý, jemně bledě šupinkatý, často na okraji se zbytky pavučinky, kterou je v mládí okraj klobouku spojen s bázi třeně. Lupeny poměrně husté, bělavé, pak krémové až zahnědlé, u třeně vykrojené.

Třeň až 80 mm, válcovitý, plný, na bázi s velkou odsedlou hlízou a s hnědými vlákny, bílý, pak s okrovým nádechem, s vláknitým v horní části prstencovým závojem. Dužnina bělavá, neměnná, chuť i vůně nevýrazná.

Atlas hub - Houby lupenatéMožná záměna:

Bělopavučinec je jediný zástupce rodu Leucocortinarius, podobné jsou pavučince – Cortinarius, bělopavučinec se ovšem liší bělavými lupeny, pavučince mají lupeny barevné, bezpečné určení je podle výtrusného prachu, pavučince mají výtrusný prach rezavým, bělopavučinec krémový.

Na závěr trochu latiny:

Bulbiger-cibulonosný, bulbiformis-cibulnatý, bulbillifer-cibulkonosný, bulbulosus-cibulovitý …

Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:


reklama



Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy