I když je to jedlá houba, díky svému zápachu a nepříliš dobré chuti nepatří mezi gastronomické klenoty.
Latinsky: Leucopaxillus giganteus
Jedlá …………………. Běločechratka obrovská je jedlý druh houby podřadné kvality s nepříjemným zápachem. Plodnice bývají i často znečištěny rostlinnými zbytky a trávou.
Doba výskytu: červenec až říjen
Roste dosti hojně jednotlivě nebo ve skupinách či kruzích, na loukách a pastvinách, prosvětlených krajích lesa. Velice nápadný druh svojí velikostí, z lupenatých patří k mála druhům, které vytváří tak mohutné plodnice, byly nalezeny exempláře s kloboukem kolem 40 cm.
Klobouk až 300 mm velký, brzy široce nálevkovitý, na okraji jemně rýhovaný, bílý až okrově nažloutlý. Lupeny jsou vysoké až 15 mm, husté sbíhavé na třeň, vidlené, bílé až krémové. Třeň až 80 mm, válcovitý, někdy kyjovitý, často prohnutý, zbarvený stejně jako pokožka klobouku. Dužnina je bílá nebo špinavě krémová, má intenzivní spermatickou vůni.
Možná záměna:
Podobná je běločechratka bělostná (Leucopaxillus candidus), která vytváří plodnice kolem 150 mm, dlouho má vyklenutý klobouk, později plochý, na okraji není rýhovaný. V mládí je cítit kyanovodíkovým, ve stáří nepříjemným zápachem.
Zajímavost:
Francouzi z běločechratky obrovské získali antibiotikum „Clitocybin“ z účinky proti tuberkulóze.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.