Jedlá houba, která je však poměrně vzávná, raději ji proto nesbíráme, ale spíše chráníme.
Latinsky: Phaeolepiota aurea
Jedlá ………………….. Bedlovnice zlatá je jedlá houba, pro svoji vzácnost ji však raději chráníme.
Doba výskytu: srpen až říjen
Roste velmi vzácně na ruderalizovaných stanovištích bohatých na dusík, většinou v kopřivách, ale i na okrajích cest v lesích a parcích.
Klobouk až 200 mm, v mládí polokulovitý, pak zvoncovitý až vyklenutý, na okraji někdy se zbytky vela, mírně vrásčitý, jemně zrnitě šupinkatý, skořicově hnědý, někdy s oranžovým nádechem. Lupeny jsou krémové, pak okrové až okrově hnědé.
Třeň až 150 mm, válcovitý, kyjovitý, nad prstenem krémový až nažloutlý a hladký, pod ním nažloutlý až žlutohnědý a zrnitě šupinkatý. Prsten je výrazný, blanitý na spodní straně zrnitý, nažloutlý až žlutohnědý. Dužnina bělavá až nažloutlá, vůně kořeněná, chuť mírná.
Možná záměna:
Velmi nepravděpodobná, nezaměnitelný druh.
Autor textu: Dalibor Marounek, autor fotografií: J. Malý a D. Marounek











































































































































