Jedlá houba rostoucí od června do října na zahradách, pastvinách a travnatých plochách.
naucinus L. pudicus
Latinsky: Leucoagaricus leucothites syn. L.
Jedlá ………………….
Bedla zardělá je jedlá houba, v kuchyni ji připravujeme jako ostatní bedly, tedy jako řízky, nebo ji přidáváme do směsí.
Doba výskytu: červen až říjen
Roste hojně, jednotlivě nebo ve skupinách na zahradách, pastvinách, travnatých plochách.
Klobouk až 90 mm velký, polokulovitý, vyklenutý až plochý, lysý, za sucha jemně šupinkatý, bílý, bělavý, uprostřed někdy zašedlý. Lupeny víceméně volné, s malým límečkem, husté bílé, pak narůžovělé. Třeň až 80 mm, válcovitý, na bázi rozšířený mírně hlízovitý, lysý, bílý, prsten vytrvalý, pohyblivý. Dužnina bílá, neměnná, s příjemnou vůní i chutí.
Možná záměna:
Za bedlu červenolupenatou (Leucoagaricus carneifolius), která se liší především jemně zrnitým tmavším kloboukem a uprostřed vínově hnědým kloboukem. Pozor na smrtelně jedovaté muchomůrky z okruhu muchomůrky zelené např: muchomůrku zelenou v bílé variantě (Amanita phalloides var. Alba), která však roste v teplých doubravách a ne na travnatých plochách. Podobná je i bedla zardělá, ta nemá nikdy třeň v zemi zakončený pochvou.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek





















































































































































































