I když kuchyňskou kvalitou, vyhledávanou u pravých lanýžů, především v podobě silného a neopakovatelného aroma a jedinečné a výrazné chuti, bělolanýž za svými vzory poněkud zaostává, je i přesto vítaným úlovkem každého znalého houbaře – kulináře.
Latinsky: Choiromyces venosus
Jiný název: Bílý lanýž, český lanýž
Jedlá ……. Používá se jako koření v malém množství do polévek a omáček. Je třeba jej zpracovat za čerstva, bezprostředně, během přípravy pokrmu, a podobně jako pravé lanýže jej tepelně upravovat jen krátce. Nakrájený, nastrouhaný, a byť jen relativně krátkou dobu uskladněný, ztrácí mnoho na svých cenných vlastnostech.
Stejně tak pokrmy z něho připravené a ponechané na pozdější dobu ztrácí dost ze své chuti.
Doba výskytu: červenec až listopad
Vyskytuje se především v borech ale můžeme ho najít i v jiných druzích lesa,dává přednost hlinitopísčitým půdám. Někdy bývá označován jako bílý lanýž,ale kvality lanýžů,zdaleka nedosahuje. Má silně kořeněnou vůni i chuť, vůně při zasychání i u starých plodnic připomíná myšinu.
Velikost až 150 mm v průměru, nepravidelně hrbolaté hlízovité plodnice barvy špinavě bílé až hnědavé, připomínající tvarem brambor, na řezu bělavý s nepravidelnými žilkami, které jsou někdy narezlé. Roste těsně pod povrchem země a v dospělosti často vyčnívá na povrch.
Možná záměna: Laičtí houbaři si bělolanýže obecného mohou splést s některým druhem pestřeců, nebo kořenovců.
Autor: Dalibor Marounek






















































































































































































































