REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Bedla červenající

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Skvěle se hodní na řízky nebo na houbové steaky (na oleji zprudka orestované klobouky dochucené kmínem, solí a grilovacím kořením).


Atlas hub - Houby lupenatéLatinsky: Macrolepiota rhacodes

Jedlá …………………. Výborný jedlý druh vhodný k obalování jako vídeňský řízek, mladé uzavřené plodnice lze plnit masovou směsí. Sbíráme jen klobouky, třeně jsou dřevnaté tuhé, též se nedoporučuje k sušení.

Doba výskytu: červenec až listopad

Roste hojně jednotlivě nebo ve skupinách v trávě a opadu v listnatých i jehličnatých lesích parcích a hájích.

Klobouk až 150 mm, v mládí paličkovitě uzavřený, později sklenutý až rozložený s hrbolem na středu, hustě taškovitě pokrytý odstálými hnědými šupinami. Lupeny husté, vysoké, odsedlé, bílé, po poranění červenající.

Třeň až 25 mm, vylomitelný, válcovitý, dole nápadně hlízovitě rozšířený, v mládí bělavý nebo okrový, v dospělosti hnědý, nežíhaný, dřevnatý, rourkovitě dutý, na třeni bílý blanitý prsten, který je po třeni posouvatelný. Dužnina je bílá, na řezu a po poranění červená, později hnědne. Chuť příjemná, vůně výrazná aromatická.

Možná záměna:

Bedla vysoká (Macrolepiota procera), je mohutnější, má žíhaný třeň a po poranění nečervená. Velmi podobná je také bedla červenající zahradní (Macrolepiota rachodes var. hortensis), liší se svojí ekologií, roste v zahradách, na kompostech, pařeništích, ve sklenících a má výraznou ohraničenou hlízu a většinou roste v trsech. Bedlu zahradní se nedoporučuje sbírat u citlivějších osob vyvolává slabší otravy! Na ruderálních místech roste i bedla jedovatá (Macrolepiota venenata), lišící se radiálně šupinatým kloboukem, absencí přezek a trsnatým růstem.

Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek

Recepty z bedel:

Bedla na kmíně Bedly po Plzeňsku Bedly na bílém víně

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:


reklama


Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy