Teprve na Nikajském koncilu r. 325 bylo rozhodnuto, že Velikonoce mají připadnout na první neděli po prvním jarním úplňku po jarní rovnodennosti. Jejich datum tedy kolísá mezi 22. březnem a 25. dubnem. Nejpozdější Velikonoce byly 25. dubna v roce 1943, nejčasnější Velikonoce byly 22. března v roce 1818. První tabulky v českých zemích s výpočtem Velikonoc sestavil známý pražský hvězdář Jan Kepler.
Kořeny Velikonoc sahají dál než k počátku našeho letopočtu. Vycházejí z židovské slavnosti zvané pesach – uchránění, ušetření, přejití (odtud latinské, řecké a ruské pascha, naše pašije) na počest vysvobození Židů z egyptského otroctví. Každá izraelská rodina zabila beránka a jeho krví potřela domovní dveře. Pak beránka upekli a snědli. Věřilo se, že v domech neoznačených beránčí krví, tedy v domech egyptských otrokářů, pomřelo vše prvorozené.
Křesťané se však vždy snažili oddělit Velikonoce od židovského svátku pesach. Židé obětovali beránka vždy čtrnáctý den v měsíci bez ohledu na to, o který den v týdnu šlo. Křesťané na rozdíl od nich začali slavit vzkříšení spasitele vždy v neděli.
Německé a anglické pojmenování Velikonoc – Ostern a Eastern – připomíná starogermánskou bohyni jara a plodnosti Ostaru (ranní červánky, jitro), jejímž protějškem byla slovanská Vesna. S obdobnými svátky se setkáváme i u pohanů, kteří v tu dobu slavili příchod jara.
Datum Velikonoc:
Velikonoce se ten který rok vypočtou takto: V kalendáři se vyhledá, kdy je měsíc v úplňku poprvé po prvním jarním dnu (vždy 21. březen). Velikonoční neděle je potom ten rok první neděli po takto vypočteném prvním jarním úplňku. Tato neděle tedy může být nejdříve 22. března. Nejpozději mohou být Velikonoce 25. dubna. Pokud by jejich datum vyšlo později, posunou se o týden dopředu. Pokud by v letech 1997 až 2016 vyšly Velikonoce dvakrát na 25. dubna, pak se ty druhé posunou také o týden dopředu. Totéž se bude opakovat v letech 2017-2036 atd.
Datum popeleční středy:
Od pondělka toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce odečteme 40 dní a máme datum Popeleční středy.
Další významné dny Velikonoc:
Květná neděle – Poslední neděle před Velikonocemi.
Smrtná neděle – Týden před Květnou.
Družebná neděle – Týden před Smrtnou.
Kýchavná neděle – Týden před Družebnou.
Pražná neděle – Týden před Kýchavnou.
Černá neděle – Týden před Pražnou.
Zelený čtvrtek – Čtvrtek před Velkým pátkem.
Velký pátek – První den velikonočního Třídenní.
Bílá sobota – Druhý den velikonočního Třídenní.
Neděle zmrtvýchvstání – Třetí den velikonočního Třídenní.
Věděli jste, že září je již tradičně vyhlašováno měsícem biopotravin?
Vinobraní (většinou druhý týden v září)