Opadavý, samosprašný strom vysoký až 8 m. Plody se podobají třešním, jsou velké cca 2 cm, bohaté na vitamín A.
Latinsky: Cerasus vulgaris
Vzhledem k tomu, že višně nejsou sladké, hodí se spíše k tepelnému zpracování. Stromy jsou menší, s poněkud řídčími a tenčími větvemi a intenzivněji zelenými listy, které nemají zamlada tak jasný červený nádech, jako u třešní. Plody mají krátkou stopku, jsou tmavší a kyselé.
Višeň obecná rostla původně planě u Kaspického a Černého moře. Velkou popularitu si višn vysloužily u starých Římanů, kteří vyšlechtili nejméně půl tuctu odrůd. Před druhou světovou válkou se pěstovalo více než padesát kultivarů višní a téměř v každém státě eistoval široký výběr místních odrůd.
Dnes se komerčně pěstuje jen několik málo odrůd a v prodeji bývá většinou pouze Morela s temně karmínovými plody s výraznou hořkou, lehce nasládlou chutí. Kvete pozdě a tak se vyhne jarním mrazům spíše, ne třešeň. Dalšími známými druhy jsou například Amarelky.
Višně se hodí především k tepelnému zpracování. Slouží k přípravě výtečných koláčů, dortů a džemů.
Zdroj: Velká kniha zeleniny, bylin a ovoce – Matthew Biggs, Jakka Mc Vicarová, Bob Flowerdew
Fotogalerie:
