Nejedlá houby rostoucí na tlejícím dřevě v lese, ale i mimo něj, od srpna do října.
Latinsky: Pholiota lucifera
Nejedlá ………………… Šupinovka mastná je nejedlá houba, v kuchyni zcela bez využití.
Doba výskytu: srpen až říjen
Roste hojně v lesích ale i mimo les na tlejícím dřevě listnáčů a jehličnanů ponořeném v zemi.
Klobouk až 70 mm, sklenutý, později plochý, někdy s tupým hrbolem nebo mírně vmáčklý, za vlhka slizský, za sucha matný, žlutoranžový, na středu oranžový, na okrajích žlutý s červenohnědými šupinkami, které se v dospělosti ztrácejí.
Lupeny jsou světle oranžové až žlutohnědé, ve stáří oranžově hnědé. Třeň až 60 mm, válcovitý, ná bázi mírně hlízkovitý, pružný, vatovitý až dutý, nahoře hladký, citronově žlutý, pod prstencovou zónou, skořicově hnědě, vláknitý. Dužnina je světle žlutá až krémová a má hořkou chuť a nasládlou vůni.
Možná záměna:
Na ponořeném dřevě roste i šupinovka gumovitá (Pholiota gummosa), má jinak zbarvený klobouk a výrazněji šupinkatý. Podobná je i šupinovka hlízkovitá (Pholiota tuberkulosa), která vytváří menší plodnice, klobouk žlutý s oranžově hnědými šupinami a roste pouze z tlejícího dřeva na povrchu půdy.
Zajímavost:
Rod šupinovka obsahuje přes 30 druhů, žádný druh není jedovatý, přesto jen 2 druhy jsou uváděny jako jedlé: šupinovka kostrbatá a šupinovka šedohlínová (ve starších atlasech se uvádí i šupinovka slizská). Nevynikají však kvalitou, jsou vhodné upotřebit jen pár plodnic do směsí z nouze. Většina šupinovek má velmi hořkou dužninu, rostou na dřevě listnáčů, jehličnanů, rozkládajícím se listí, kůře, rostlinných zbytcích.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek







































































































































