Nejedlá houba rostoucí od května do října na mrtvém dřevě listnáčů.
Latinsky: Pholiota tuberkulosa
Nejedlá ……………….. Šupinovka hlízkovitá je nejedlá houba, v kuchyni zcela bez využití.
Doba výskytu: květen až říjen
Roste nehojně na mrtvém dřevě listnáčů, především lip, dubů, buků.
Klobouk až 50 mm, polokulovitý, později až plochý, suchý, nejprve živě, pak až rezavě žlutý, plstnatý až drobně rezavě okrově šupinkatý. Lupeny světle žluté, později slámově žluté až žlutohnědé, někdy rezavě hnědé, skvrnité.
Třeň až 50 mm, válcovitý, na bázi často hlízovitý, na vrcholu hladký, pod vločkatou prstenovitou zónou jemně plstnatě vláknitý až šupinkatý, slámově žlutý, poté žlutookrový až žlutorezavý. Dužnina má výrazně hořkou chuť.
Možná záměna:
Podobná je šupinovka mastná (Pholiota lucifera), liší se za vlhka mírně slizským kloboukem, jinými lupeny a jinou ekologií. Roste na rozloženém a tlejícím dřevě ponořeném v zemi.
Zajímavost:
Rod šupinovka obsahuje přes 30 druhů, žádný druh není jedovatý, přesto jen 2 druhy jsou uváděny jako jedlé: šupinovka kostrbatá a šupinovka šedohlínová (ve starších atlasech se uvádí i šupinovka slizská). Nevynikají však kvalitou, jsou vhodné upotřebit jen pár plodnic do směsí z nouze. Většina šupinovek má velmi hořkou dužninu, rostou na dřevě listnáčů, jehličnanů, rozkládajícím se listí, kůře, rostlinných zbytcích.
Autor textu: Dalibor Marounek, autor fotografie: Martin Kříž
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.