Stravování v létě a na dovolené

Na letošní léto se většina z nás jistě těšila a již dlouho dopředu si připravovala plány na dovolenou doma nebo v zahraničí. Každé roční období, tedy i doba dovolených, přináší do našeho denního života změny, které nacházejí svůj odraz i ve stravování. Připomeňme si tedy zdravotní rizika, s kterými se právě v létě můžeme setkat.

Dovolená a letní období by nemělo být chápáno jako doba, kdy si na čas můžeme dovolit porušit i zásady správného stravování a zdravé výživy, nebo vynechat základní hygienické návyky, například v kempech u vody. Také bychom neměli zvyšovat příjem tuků a cukrů, pokud tomu nebude odpovídat náš zvýšený energetický výdej, ani se stravovat nepravidelně s vynecháním některých denních jídel, což mnozí z nás, hlavně v době těch největších veder, často dělají.

Letní období nám naopak poskytuje mnoho příležitostí, jak využít dary léta, tedy pestrý a rozmanitý výběr sezónního ovoce a zeleniny. Právě čerstvé produkty, by jsme měli do našeho letního jídelníčku zařazovat nejčastěji, protože jsou energeticky méně bohaté a pomohou nám redukovat případné nadměrné množství tělesného tuku, při zvýšené tělesné námaze, nebo sportovní činnosti.

Ovoce i zelenina nám pomůže i vyrovnat zimní a jarní deficit vitamínů. Denní dávku tuků a sacharidů omezujeme a nahrazujeme čerstvým ovocem a zeleninou, nejlépe z naší domácí zahrádky, pokud máme tu možnost. Velmi oblíbené v letním období jsou různé zeleninové a ovocné saláty z čerstvých surovin. Zeleninu i ovoce konzumujeme v jakékoliv formě, oblíbené jsou saláty s různými zálivkami, oblíbené a doporučované jsou zálivky z mléčných kysaných produktů, octa, vody, koření, olivového oleje. Naopak majonézových zálivek se vyvarujeme, v létě, pro krátkou trvanlivost majonézy a její háklivost na teplotu okolí, hrozí nebezpečí vzniku salmonelózy. A nejen z majonézy! Ta na nás číhá i vdalších mléčných produktech,ale i dalších, špatně skladovaných potravinách.

Kromě salmonelózy existují i jiná zdravotní rizika, zejména šíření infekčních a parazitárních onemocnění, kdy právě v době dovolených, při stěhování národů při cestách na dovolenou, hrozí, že se nakazíme něajou exotickou nemocí. Proto při našich cestách po světě bychom měli dodržovat běžné hygienické zásady, platí to i pro manipulaci s potravinami, hotovými pokrmy i pro zdroje vody, ale dát této prevenci i něco navíc. Vyvarovat se konzumaci neznámých jídel, častěji si umívat ruce v nezávadné vodě, či dezinfikovat náš žaludek něčím ostřejším, třeba slivovicí. Právě ta dokáže, při konzumci v malém množství (stačí malá „štamprdle“ ráno a večer) velmi účinně předcházet některým i infekčním onemocněním a také průjmům.

Při cestě na dovolenou by jsme se měli vybavit potravinami, které nepodléhají zkáze. Naprosto nevhodné jsou měkké salámy, uzeniny, moučníky se šlehačkou, výrobky studené kuchyně s obsahem majonézy, ale i šunka v plastovém sáčku se může zkazit. Potraviny pokud možno uchováváme v chladící tašce, nebo v automobilu v chladničce na cesty.

Onemocnění z potravin jsou způsobována především mikroby a produkty z jejich činnosti. Mikroby jsou prakticky všude přítomné a my jíme bez jakýchkoliv potíží denně řadu pokrmů s množstvím mikrobů. K přípravě některých mléčných produktů je dokonce využíváme. Ovšem běda, pokud se z hodných mikrobů stanou ti škodliví! Proto nepodceňujte skladování potravin nejen doma, ale i při vašich letních cestách.

Náš organismus v teplém letním období vyžaduje i zvýšený příjem tekutin, protože dochází při větší i menší tělesné námaze ke zvýšeným ztrátám tekutin odpařováním a pocením. Při doplňování tekutin musíme věnovat pozornost také výběru správného nápoje. Je známou zkušeností, že žízeň zahání nejlépe hořký nebo málo oslazený čaj nebo neslazená minerální voda. Naproti tomu slazené džusy, limonády, nápoje colového typu, třebaže chlazené, uhasí žízeň jen krátkodobě a u citlivějších osob se mohou objevit žaludeční a střevní potíže, z kterých pak někdy neprávem podezíráme konzumované potraviny a pokrmy. Nápoje s obsahem ovocných šťav se často v ledním období kazí, následkem kontaminace obsahu kvasinkami, jež rovněž mohou způsobit nepříjemná průjmová onemocnění.

Nejvhodnějším zdrojem je čistá pramenitá voda, ale jen z prověřeného zdroje. I křišťálově čistý potůček může být zdrojem onemocnění, protože několik set metrů výše leží v potůčku uhynulá srna, nebo jiná zvěř, takové případy jsou známé a běžné. Také v období veder pijme raději vlažné a ne ledové nápoje, předejme také mnoha problémům, ať už bolestmi krku, tak horečkami, díky tělu, které nezvládne kontrast ledového nápoje ve spojení s přehřátým tělem.

V létě bychom měli také chránit potraviny před hmyzem a hraboši, obzvlášť trávíme – li dovolenou pod stanem nebo v kempu. Proces kažení potravin probíhá v závislosti na teplotě a intenzitě počátečního mikrobiálního znečištění a délce skladování. Nemůžeme se divit, že maso uložené v létě jen v chladící tašce je za 2 dny na povrchu narušené. Rychleji probíhá proces kažení u masa porcovaného a mletého, ještě k tomu uloženého v plastovém sáčku.

Při našich cestách o dovolené se někteří z nás neobejdou bez konzerv, kterých potravinářský průmysl nabízí velké množství. Ne každá konzerva je však odolná proti působení tepla a slunce. Jde většinou o masové plechové konzervy, párky ve sklenicích atd., výrobce zpravidla na obalu doporučuje teplotu nižší, než máme v létě ve stanu. Špatné konzervy poznáme podle vydutého víčka, nebo jinak narušeného nepravidelného tvaru konzervy, tyto konzervy nepožíváme.

V létě hrozí i onemocnění i při požití ovoce a zeleniny ve volné přírodě nebo v sadu na poli, které je chemicky ošetřeno postřikem, krátkou dobu před sklizní. Chemické látky, které zůstali na plodech, mohou způsobit zažívací potíže, ale i nepříjemné změny v dutině ústní. Volně rostoucí ovoce a zeleninu, chceme-li konzumovat, omyjeme důkladně v čisté vodě z nezávadného zdroje.

Kolektiv ReceptyOnLine.cz, foto: databanka Pixabay

Fotogalerie: