Jedovatá houba vyvolávající gastrointestinální otravy (otravy které vyvolávají lokální podráždění sliznic trávicího ústrojí).
Latinsky: Lactarius helvus
Jedovatý! …………. Ryzec hnědý je jedovatý druh houby, vyvolává gastrointestinální otravy (otravy které vyvolávají lokální podráždění sliznic trávicího ústrojí).
Doba výskytu: červenec až říjen
Roste hojně na vlhkých stanovištích pod smrky a borovicemi, vzácně i pod břízami, často ve vřesovištích.
Klobouk až 140 mm, v mládí sklenutý s nevýrazným plochým hrbolem, který později téměř mizí, později plochý, na středu pupkovitě vmáčklý nebo mírně nálevkovitý, přitiskle vločkatě šupinatý, nejprve okrově žlutý s červenavým nádechem, za vlhka oranžově hnědavý s fialovým nádechem, v dospělosti blednoucí, obvykle rezavě žlutý, žlutohnědý.
Lupeny jsou středně husté na třeň sbíhavé, zprvu bělavé, potom okrově žluté, nakonec oranžově okrové, mléko je čiré, vodnaté a nahořklé. Třeň až 120 mm, válcovitý, v dospělosti dutý, stejně zbarvený jako klobouk, ale světlejší, naspodu bělavě plstnatý. Dužnina je křehká, světle okrová, v bázi třeně hnědavá, má mírnou chuť, za čerstva ovocnou vůni, při zasychání nebo rozemneme-li kousek plodnice v ruce silnou vůni jako polévkové koření maggi.
Možná záměna:
Podobný je menší ryzec ryšavý (Lactarius rufus), který má v dospělosti výrazný hrbol na klobouku a mléko je trvale bílé a ostře palčivé. Za jedlý ryzec dubový (Lactarius quietus), ten roní nažloutlé až smetanové mléko a má ploštěný zápach, výskyt pod duby.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
