Pohanka, špalda nebo červená pšenice. Nic vám to neříká? Naši předci je konzumovali pravidelně a dobře znali jejich benefity. Nyní “téměř zapomenuté” plodiny znovu získávají místo v českých kuchyních, a to nejen u vyznavačů pestrého stravování. Díky jejich nezaměnitelné chuti se přímo nabízejí k nejrůznějšímu využití, ať už na slaný, nebo na sladký způsob.
Jedná se o typické plodiny ekologického zemědělství, které navazuje na tradiční postupy a podmínky, ve kterých se dříve tyto rostliny pěstovaly, ale mnohem efektivněji. Základem ekologického zemědělství je pestrý osevní postup, vhodné plodiny a organické hnojení.
Řada ekofarem má až osmiletý osevní postup, což znamená, že na stejném místě pěstuje stejnou plodinu až po 8 letech. Půda má tak čas si odpočinout a načerpat od ostatních plodin v mezičase potřebné látky a minerály. Vše se dobře doplňuje a pečlivě plánuje, jen díky tomu není potřeba používat žádnou chemii k hubení plevele a škůdců.
Vše má na ekofarmě svůj čas a místo. Pestrost je vítaná, nikoliv potlačovaná. Díky tomu mohou ekologičtí zemědělci dosahovat vysokých výnosů, neznečišťovat vodu ani okolí rezidui pesticidů a zúrodňovat naši půdu. Na ekologické orné půdě tak najdete žížaly, brouky, hraboše, krtky i ptáky, kteří do zemědělské krajiny dříve patřily, ale nyní jsou díky intenzivnímu konvenčnímu způsobu hospodaření téměř vyhubeni.
Abyste měli jistotu, že si kupujete například opravdu kvalitní pohanku, bez zbytků chemických látek z postřiků a hnojiv, hledejte označení zkratkou BIO. Produkty pěstované v souladu s přírodou jsou označeny českým logem biozebry nebo evropským biolistem.
O špaldě, jáhlech či pohance se povídá, že v chladnějších dnech svedou prohřát organismus. Navíc obsahují řadu zdraví prospěšných látek. Jednou z největších výhod těchto plodin je ale bezesporu jejich široká využitelnost. Ať už hledáte alternativu ke kávě, sirup na slazení nebo jen chcete novou kvalitní přílohou zpestřit svůj jídelníček. Na co se tedy tyto staročeské potraviny dají využít a jak je můžete zpracovat?
Pohanka
Přirozeně bezlepkovou pohanku seženete v různých variantách, od krupek, lámanky až po mouku. Přezdívá se jí lék, protože obsahuje řadu důležitých látek. Jako třeba zinek, draslík či vitaminy B1 a B2. Pohanka má specifickou jemně oříškovou chuť, která vynikne, například když lámanku povaříte s mlékem do husté kaše. Tu pak můžete dosladit medem, přidat oříšky, oblíbené ovoce a výbornou snídani máte na stole. Kaši lze uvařit i na slano s opečenými kousky slaniny a česneku. Pohanka se skvěle hodí také do zeleninových polévek či salátů.
Jáhly
Naši předkové si vyloupaná semena prosa dopřávali velmi často. Opět jde o bezlepkovou potravinu, vhodnou i pro celiaky. Jáhly obsahují cenné složky jako draslík, hořčík či fosfor, a navíc jsou lehce stravitelné. Před vařením se doporučuje propláchnutí horkou vodou, čímž je zbavíte jejich přirozeně hořké chuti. Díky tomu, že se dobře rozváří, z nich lze připravit například placičky, hodí se ale i do salátů. Pokud chcete vyzkoušet pravý staročeský recept, vsaďte na sladký jáhelník.
Náš tip na recept z jáhel:
Z 200 gramů jáhel uvařte v mléce nebo vodě kaši, kterou nechte vychladnout. Připravte si oblíbené ovoce, k loupanému prosu se nejlépe hodí švestky, hrušky či jablka. 100 gramů cukru se žloutky ze třech vajec utřete do pěny a bílky se špetkou soli do hustého sněhu. Jáhlovou kaši promíchejte nejprve se žloutkovou směsí a pak zlehka vmíchejte sníh. Na dno vymazané zapékací mísy rozetřete polovinu jáhlové hmoty, poklaďte ji ovocem a přikryjte rovnoměrně zbytkem kaše. Pečte ve vyhřáté troubě na 160 stupňů po dobu 55 minut. Hotový jáhelník můžete poprášit skořicovým cukrem.
Špalda, tritikále
Nešlechtěný druh pšenice, špalda, se od té klasické liší jak složením, tak i chutí, která připomíná oříšky. Je bohatá na minerály a organismus si z ní vezme především hořčík, fosfor či vitaminy skupiny B. Zrnka špaldy lze v kuchyni využít samostatně jako přílohu. Při pečení pak můžete část klasické mouky nahradit právě tou špaldovou, jen je třeba přidat více prášku do pečiva nebo droždí, protože těsto z této mouky bývá tužší. Ze špaldy se ale dá připravit také nápoj, a to bezkofeinová náhrada kávy.
Tritikále je hybridní obilnina, česky se jí říká žitovec, protože vznikla zkřížením žita a pšenice. Oproti ní ale obsahuje pouze malé množství lepku. Využívá se zejména k výrobě chlebové mouky. Jestli se na domácí chleba chystáte, nebo už dávno pravidelně pečete, můžete pro změnu část mouky nahradit právě žitovcem.
Poznámka redakce:
Co je BIO? BIO je certifikovaný systém hospodaření podložený národní i evropskou legislativou s vlastním kontrolním systémem garantovaným ze strany státu. BIO může být pouze ta potravina, která splňuje zákonem dané a státem kontrolované požadavky pro ekologické zemědělství. To je založeno na osevním postupu a péči o půdu. Pole jsou plná života, nepoužívají se na nich umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované organismy ani chemické postřiky. Zvířata nejsou pouze využívána, ale je o ně s láskou pečováno. Jsou vždy krmena krmivem z ekologického zemědělství, jsou chována na pastvě, nepoužívá se u nich preventivní léčení antibiotiky ani růstové hormony. Produkce biopotravin v ekologickém zemědělství přírodu neničí. Naopak ji zlepšuje a uchovává pro příští generace.
Bioprodukty jsou vždy viditelně označené logy, která smí používat pouze ti producenti, jenž dodržují přesné legislativní zásady ekologické produkce. Systém prověřování je nastaven tak, že minimálně jedenkrát za rok projde celý řetězec od prvovýroby až po distribuci kompletní speciální kontrolou, která je nadstavbou pro standardní kontroly v konvenčním zemědělství.
Při očistě organismu pomůže i konopí
Přijďte zdarma ochutnat světové delikatesy z Chefshopu
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.