Plnohodnotná strava

Aby byla naše strava plnohodnotná, měla by obsahovat všechny důležité látky. K nim patří látky živící, sytící a látky ochranné.

Látky živící

Jsou stavebním materiálem našeho těla. Tvoří je bílkoviny. Zdrojem jsou především luštěniny, ořechy, obiloviny, mléko, vejce a ze zeleniny nejvíce kapusta. Velký důraz v naší stravě byl vždy kladen na bílkoviny a zvláště na bílkoviny živočišného původu. Ale dnes už lékařská praxe dospěla k závěru, že rostlinné bílkoviny jsou pro člověka výhodnější.

Látky sytící

Jsou pro tělo zdrojem energie. Patří k nim glycidy (tj. škroby a cukry), a tuky. Zdrojem glycidů jsou: Obiloviny, brambory, zelenina, ovoce. Zdrojem tuků jsou: Všechny ořechy a různá semena (slunečnice, mák, len, dýňová semena.

Minerály

Mají velký podíl na správném využití vitamínů a na rozdíl od nich se neničí vařením.

K životu je jich nutných 18, nejdůležitější jsou:

Vápník

Můžeme získat z kefíru, jogurtu a jiných nesterilizovaných mléčných produktů, dále je hodně vápníku v máku, pažitce, lískových oříškách, sóji a petrželové nati. Povzbuzuje nervovou, svalovou a srdeční činnost. Má také důležitou úlohu při krve srážlivosti. Při jeho nedostatku dochází k odvápňování kostí, křečím ve svalech a zácpě.

Hořčík

Nalezneme především v lískových oříškách a v listové zelenině. Zabraňuje kornatění a zvyšování hladiny cholesterolu v krvi. Jeho nedostatek se může projevit nočním pomočováním u dětí, chvěním rukou a také tvorbou ledvinových kamenů.

Železo

Nejvíce železa obsahují meruňky, vejce, ořechy a dýňová jádra. Jeho nedostatek má za následek chudokrevnost, může se projevovat lomivostí nehtů. K jeho vstřebávání je nutná měď. Cukr a bílá mouka snižují vstřebávání železa.

Draslík

Je obsažen nejvíce v banánech, šťávě z rajčat, hroznech a obilných klíčcích. Je přirozeným diuretikem, snižuje vysoký krevní tlak a podílí se při rozkladu glukózy. Jeho nedostatek způsobuje nespavost, člověk je unavený a „nedobře tráví.“ Trpí bolestivými větry.

Měď

Zdrojem mědi je žitná mouka, obilné klíčky, kvasnice, neloupaná rýže, mrkev, brambory, hrozny, maliny, švestky, jahody, ostružiny. Měď naše tělo potřebuje při syntéze hemoglobinu. Její nedostatek může způsobit těžkou anemii.

Jod

Nalezneme jej v bramborách, mrkvi, hroznech, černém rybízu, hruškách. Je nezbytný pro správnou činnost štítné žlázy. Nedostatek jódu napomáhá vzniku akné a dává větší předpoklad srdeční mrtvice.

Zinek

Můžeme jej získat nejvíc z dýňových jader, ořechů, zelené listové zeleniny, cibule. Je velice důležitý při hojení ran po úrazech či operacích. Zinek také brzdí ztrátu sluchu. Nedostatek se projevuje bílými skvrnami na nehtech.

Selen

Je obsažen ve vejcích, obilných klíčcích, brokolici, rajčatech, fazolích a celozrnném pečivu. Selen spolupracuje se zinkem a má vliv na srdeční nemoci. Zabraňuje také tvoření lupů.

Fosfor

Zdrojem je především sója, kozí mléko, semena, kapusta, zelí, med a ořechy. Má vliv na pravidelnost tepu srdce, a činnost ledvin. Je potřebný k asimilaci vitamínů B2 a B3. Nedostatek má za následek zubní kazy.

Autor: Jaroslav Vašák