Tato penízovka je jedlá, typicky polévková houba. Lze ji zaměnit za hořkou penízovku provázkovou.
Latinsky: Strobilurus esculentus
Jedlá………………………… Tato penízovka je jedlá, typicky polévková houba.
Doba výskytu: jaro až léto
Jedním z prvních jerních jedlých druhů je penízovka smrková. Vyskytuje se hojně ve smrkových lesích. Plodničky rostou z rozkládajících se smrkových šišek. Je sice drobná, ale při uždibování nehty se během chvilky dá nasbírat dostatek plodniček na polévku.
Klobouk je široký většinou 1– 2,5 cm, někdy až do 4 cm. Zpočátku je vyklenutý, brzo však ploše rozložený, až zvlněný, někdy s hrbolem. V mládí může mít skoro bílou barvu, později šedookrovou, šedohnědou, až tmavě hnědou. Je hladký, lysý a velmi tence masitý, za vlhka prosvítají lupeny. Lupeny mají nejprve bílou, později šedavou barvu, jsou husté, u třeně vykrojené. Dužnina je bělavá, má slabou houbovou vůni a mírnou chuť. Třeň je hladký, pružný, lysý, jen podzemní část je chlupatá. Je tenký, široký jen 1–2 mm, dlouhý 2–10 cm, délka závisí na hloubce uložení šišky v zemi. Barvu má na vrcholu bílou, směrem k bázi okrovou až červenohnědou. Výtrusný prach je bílý, výtrusy elipsoidní, velikosti 4–6 × 2,5–4 µm.
Lze ji zaměnit za hořkou penízovku provázkovou. Na první pohled nejsou odlišné, ale penízovka provázková roste výhradně z borových šišek a po ochutnání je nahořklá.





















































































































































































