Poměrně vzácně rostoucí jedlá houba, vhodná do směsí, polévek, nebo ji lze připravit jako čínu.
Latinsky: Panellus serotinus syn. Sarcomyxa sirotina
Jedlý ………………. Pařezník pozdní je jedlý druh, osvědčil se naložený v octě nebo připravený jako čína, vhodný je i do směsí. Má podobné využití jako hlíva ústřičná.
Doba výskytu: červenec až prosinec
Roste dosti vzácně, obvykle ve skupinách, často ve sloupcích nad sebou na živých a odumřelých kmenech listnatých stromů, zejména olší, buků, vrb a javorů a to především na vlhkých místech. Klobouk až 120 mm, ledvinovitý nebo vějířovitý, vyklenutý, plochý na okraji zvlněný, za vlhka slizský za sucha jemně plstnatý, jemně vláknitě šupinatý, zelený, žlutoolivový až hněděolivový.
Lupeny krátké, sbíhavé, vidlené, ostře od třeně ohraničené, v mládí až oranžové, pak vybledávající do žlutě krémové až okrové barvy. Třeň postranní až 20 mm kuželovitý, plstnatý až jemně šupinkatý, okrově až oranžově žlutý. Dužnina nažloutlá s nevýraznou vůní a mírnou chutí, někdy nahořklou.
Možná záměna:
Starší plodnice lze zaměnit za hlívu ústřičnou, která je ovšem rovněž jedlá.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek




















































































































































































