Mýty o kečupech – co je pravda a co je jinak?

Kečup patří mezi nejoblíbenější dochucovadla napříč kontinenty. Nejvíce se ho zkonzumuje v Americe, nicméně ani my, Češi, nezůstáváme pozadu. Přesto mezi námi stále koluje řada mýtů vztahujících se k této červené omáčce. Pojďme si některé z nich objasnit.

Kečupy vůbec neobsahují rajčata

Také se bojíte, že pokud v krámě sáhnete po kečupu, neodnesete si v tašce skutečná rajčata, ale jen jablečnou drť obarvenou mrkví? Čtěte pozorně etikety. Sáhnete-li po produktu s označením „kečupová omáčka“, „kečupová pochoutka“ apod., stát se to může. Výrobek označený jako „kečup“ musí podle vyhlášky ministerstva zemědělství obsahovat minimálně 12 % refraktometrické sušiny, z toho nejméně 7 % musí tvořit sušina vnesená rajčatovou šťávou. Kečupy s přívlastky Extra, Speciál a Prima pak musí mít minimálně 30 % refraktometrické sušiny, z toho nejméně 10 % musí tvořit sušina vnesená rajčatovou šťávou. Jak tomu rozumět? Kečupy se nedělají přímo z rajčat, ale ze sušeného rajčatového protlaku, jehož podíl ve výsledném produktu stanovuje právě legislativa. Na „kečupové omáčky“ ale vyhláška nepamatuje, takže výše popsané poměry rajčatové sušiny u nich rozhodně nejsou zaručeny. Rajčata proto ve výrobku snadno může doplnit třeba právě jablko, a to v daleko větším množství, než byste si přáli. O tom, zda je kečup chutný, nerozhoduje jenom počet rajčat použitých na jeho přípravu, ale také kvalita základní suroviny. A ta se mezi jednotlivými výrobci liší. „Mnoho kečupů má v sobě levné a málo prověřené rajčatové protlaky z Číny,“ vysvětluje Milan Bažík, obchodní ředitel společnosti SPAK, která v Česku kečupy vyrábí už 25 let. „To potom ovlivňuje celkovou chuť kečupu. Proto si necháváme rajčata dovážet z Itálie, kde máme osvědčené dodavatele,“ doplňuje. Bohužel tak neplatí přímá úměra typu „čím více rajčat na 100 g kečupu, tím kvalitnější produkt“.

 

 

Kečupy v plastu déle vydrží

Možná věříte tomu, že kečup vám déle vydrží v plastu, protože je lépe chráněn před okolními vlivy, zejména světlem. Není to ale pravda, naopak. Z kečupů ve skle sice hůře dostanete zbytky obsahu, na druhou stranu do něj nepronikne žádný vzduch a lépe si zachová své vlastnosti. Plast je v tomto ohledu méně odolný, i když kvalita obalového materiálu je samozřejmě výrobce od výrobce různá. „Čeští spotřebitelé dávají přednost kečupu v plastu, protože je o mnoho lehčí, lépe padne do ruky a mohou ho postavit víčkem dolů, takže z něj obsah nemusí vyklepávat. Dalším důvodem může být menší riziko úrazu, pokud s ním manipulují děti,“ komentuje Milan Bažík ze SPAKu. Tradiční sklo rovněž napovídá, že kečup není chemicky konzervovaný – umožňuje totiž sterilaci teplem přímo v láhvi. Aby vám kečup obecně vydržel co nejdéle, po otevření jej uschovejte do lednice. Vyhněte se pokušení hrdlo lahve po použití olíznout. Tento zlozvyk, rozšířený v mnoha domácnostech, přispívá ke zvýšené kazivosti kečupu.

 

Kečupy nejsou zdravé

Obsahují totiž přehršel konzervantů, barviv a aromat, traduje se. Jenže vědci by s tím zrovna nesouhlasili. Proč? Rajčata jako základ kečupu mají vysoký obsah lykopenu, tj. antioxidantu. Říká se o nich, že pozitivně působí proti rakovině, srdečnímu infarktu a mrtvici. Podle studie finské univerzity zveřejněné v americkém odborném časopise Neurology měli muži ve věku 46 až 65 let s vysokým obsahem lykopenu o 55 % menší riziko mrtvice. Vědci z univerzity v Oslu se pak zaměřili přímo na pravidelnou konzumaci kečupu a zjistili, že vede ke snížení hladiny cholesterolu v krvi. Proto experti radí jíst minimálně jeden rajčatový produkt denně. A tím je i kečup. Dle Informačního centra bezpečnosti potravin mají dvě polévkové lžíce kečupu dokonce více lykopenu než čerstvé rajče střední velikosti. V kvalitních kečupech navíc konzervanty, barviva ani aromata nenajdete, vystačí si s běžnými kuchyňskými přísadami. Proto se hodí i do dětského jídelníčku.

 

Zdroj: www.spak.cz

Fotogalerie: