Jedlá, ale přísně chráněná houba. Roste velmi vzácně jednotlivě nebo ve skupinách v prosvětlených listnatých lesích, ale také na travnatých mezích u lesů, pouze však v oblast teplomilné květeny.
Latinsky: Amanita vitaddinii
Jedlá ……………….. Muchomůrka Vittadiniho je jedlý druh, ale chráněný!
Doba výskytu: červen až listopad

Roste velmi vzácně jednotlivě nebo ve skupinách v prosvětlených listnatých lesích pod duby, habry, osikami, lískami a akáty, ale také na travnatých mezích u lesů, pouze však v oblast teplomilné květeny.
Klobouk až 180 mm, polokulovitý, plochý, bělavý, nažloutlý, pokrytý širokými přitisklými šupinami, na okraji se zbytky vela. Lupeny jsou v mládí bílé, pak krémové, často s modravým nádechem. Třeň až 300 mm, válcovitý, na bázi s malou hlízou, bílý, v dolní části odstále šupinatý, prsten blanitý, vytrvávající, na horní straně rýhovaný. Dužnina má nasládlou vůni.
V Červeném seznamu je uvedena jako kriticky ohrožený druh je známá z Lounska a okolí Prahy, nálezy tohoto vzácného druhu by se měli hlásit mykologickým pracovištím v Praze a Brně, kontakt najdete na www.myko.cz.

Možná záměna:
Záměna může být možná za starší plodnice muchomůrky šiškovité, která nemá však okraj klobouku ověšený zbytky vela a má zemitou vůni.
Autor textu i fotogrfií: Dalibor Marounek














































