Jedovatý druh houby způsobující neurotoxické a izoxazolové otravy. Příznaky otravy se projevují už po 30 minutách!
Latinsky: Amanita panterina
Jedovatá ………….. Jedovatý druh způsobující neurotoxické a izoxazolové otravy, příznaky otravy se projevují už po 30 minutách. Horkost v celém těle, pálení a mravenčení kůže, sucho v ústech.
Doba výskytu: červenec až říjen
Roste místy hojně v listnatých lesích, především pod duby a buky. Starší český název muchomůrka panterová.
Klobouk až 120mm, v mládí kulovitý, později sklenutý, ve stáří až plochý, v dospělosti na okraji rýhovaný, za vlhka slizský. Pokožka světle až okrově hnědá, na středu tmavohnědá, pokrytá bělavými útržky vela (bradavkami), ale po deštích často lysá.
Lupeny husté, u třeně volné, bílé, pružné. Třeň až 150 mm, v mládí robustní, později štíhlý, válcovitý, bílý, na bázi rozšířený, obalený tlustou přirostlou nahoře odsedlou pochvou zakončenou rovným bílým lemem s více pásky nad hlízou. Nad pochvou je třeň šupinkatý s blanitým hladkým prstenem, který ve stáří mizí. Dužnina je bílá má, slabě ředkvově bramborový pach a nasládlou chuť.
Možná záměna:
Tuto jedovatou muchomůrku může nezkušený houbař zaměnit za muchomůrku šedivku – Amanita spissa, která nemá na třeni pochvu a prsten je rýhovaný, také za Muchomůrku růžovku –Amanita rubescens, ta rovněž nemá pochvu a má svrchu rýhovaný prsten a červenající dužninu.
Autor textu i fotografie: D. Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.