Jedovatá houba! Roste i za sucha, kdy jiné houby nenajdeme.
Latinsky: Amanita gemmata
Jedovatá! ……………….. Muchomůrka slámožlutá je jedovatá houba, v kuchyni nemá co dělat!
Doba výskytu: květen až říjen
Roste nehojně v jehličnatých lesích pod borovicemi, méně často v listnatých lesích v teplejších oblastech, kolikrát jediný druh který v lese za sucha potkáme, roste totiž i za období sucha.
Klobouk až 100 mm, polokulovitý, později klenutý až plochý, na okraji rýhovaný, klobouk citronově žlutý až světle okrový, za sucha světlejší, nažloutlý až bělavý, s nepravidelnými řídkými bradavkami. Lupeny jsou husté, bílé. Třeň až 140 mm, válcovitý, vločkatý, ale i lysý, bělavý až nažloutlý, na bázi hlízovitě rozšířený, s přirostlou pochvou. Prsten je úzký, bílý, brzy odpadá. Dužnina je bílá, pod pokožkou klobouku žlutá, má nevýraznou vůni i chuť.
Možná záměna:
Podobná muchomůrce tygrované (Amanita pantherina), která má šedohnědý klobouk a ke třeni přirostlou pochvu s odsedlým horním okrajem. Štíhlejší muchomůrka Ellina (Amanita eliae), má výraznější pochvu s odsedlým horním okrajem.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.