Lištička pomerančová bývá udávána jako jedlá, jinde jako nejedlá houba. Je podřadné kvality, tak ji raději nesbíráme. Roste v létě až do podzimu.
Latinsky: Hygrophoropsis aurantiaca
Jedlá ……………….. V některých atlasech je uváděna lištička pomerančová jako nejedlá, v některých jako jedlá, jedná se však o houbu podřadné kvality a v době jejího výskytu rostou chutnější druhy.
Doba výskytu: červen až prosinec
Roste velmi hojně jednotlivě, nebo ve skupinách, na dřevě ponořeném v zemi, s oblibou na místech narušených těžbou. Vytváří několik forem z nichž je nejznámější var. albida s bělavým kloboukem a bělavými lupeny, potom varianta černošupinatá var. atrotomentosa, se sazově až tmavě hnědým kloboukem.
Klobouk až 80 mm, nálevkovitý, na omak kožovitý, tenký, oranžový až žlutooranžový. Lupeny sbíhavé, vidlené, mrkvově oranžové, někdy se žlutým nádechem. Třeň až 60 mm, válcovitý, žlutooranžový, často zakřivený, zpočátku plný, ve stáří dutý. Dužnina je měkká, pružná, světle oranžová, bez výrazné vůně a natrpklé chuti.
Možná záměna:
Nezkušení houbaři si ji pletou s liškou obecnou (Cantharellus cibarius), lištička pomerančová má však měkké plodnice a výrazně vyvinuté lupeny ,liška obecná je tvrdá a místo lupenů jsou lišty.
Autor textu i fotografií: Dalibo Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.