Líha klubčitá je výborný jedlý druh, můžeme často najít i kilogramové trsy této houby. Nožky jsou příliš pružné, ale klobouky jsou výborné.
Latinsky: Lyophyllum fumosum
Jedlá ……………………. Líha klubčitá je velmi chutná houba. Nakládáme ji nakyselo, skvělé jsou z ní i houbové matjesy. Dále ji připravujeme ve směsích, jako a-lá čína, výborná je z ní i falešná dršťková. Její pružná dužnina z kulinářského hlediska činí tenhle druh v kuchyni velmi zajímavý, škoda že je praktickými houbaři příliš nevyhledávána a nedoceněna. U mě má líha v kuchyni jedničku.
Doba výskytu: červen až prosinec
Roste velmi hojně ve velkých trsech, v zahradách a sadech, parcích, ale i v dvorech a na místech ovlivněných lidskou činností, v lesích roste vzácně. Upřednostňuje půdy bohaté na živiny.
Klobouk až 100 mm, nejprve polokulovitý, později sklenutý s podvinutým okrajem, tmavě šedohnědý, lysý, hladký. Lupeny husté zoubkem sbíhavé, bělavé stářím šednoucí. Třeň až 100 mm vysoký, tlustý, plný, rýhovaný, válcovitý, srostlý, s ostatními třeni ve společnou hlízovitou bázi, barva je bílá, našedlá až nahnědlá. Dužnina je pružná, bílá až nahnědlá příjemné chuti, vůně je slabě moučná.
Možná záměna:
Líha nahloučená (Lyophyllum decastes), roste rovněž v trsech, klobouky jsou však hnědé až okrově hnědé, třeně často zakřivené a zkroucené, lupeny stářím mají červenohnědý až žlutočervený nádech.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.