Křen selský je vytrvalá bylina s mohutným kůlovým kořenem, pro který se pěstuje jako zelenina. Právě proto ho máme zařazený v zelenině, jinak samozřejmě patří do bylinek, jako ostatně více drůhů zeleniny.
Latinsky: Armoracia rusticana
Jiný název: Chřen
Pochází z jihovýchodní Evropy, ale jako léčivá rostlina a kořenná zelenina se pěstuje odedávna, dnes prakticky v celé Evropě, rozšířil se i v Severní Americe a dalších oblastech. Roste na volně březích vodních toků, v příkopech, na rumištích. Vyhovují mu hlinité až jílovité, vlhké až mírně vysýchavé půdy. Je to však i oblíbená zelena!
Pro léčebné i potravinářské účely se sbírá kořen zpravidla dvouletých rostlin. A to na podzim (září-listopad) a někdy také na jaře (březen-květen). Kořeny se vyryjí rýčem, opatrně očistí, aby se neotloukly a skladují v chladu a vlhku, nejlépe ve sklepě v písku.
Křen je používán jako kořenová zelenina nebo pochutina pro svou palčivou chuť a příznivé účinky na trávení. Obsahuje hořčičné silice, glukosinoláty, vitamín C a těkavé látky se silnými antibiotickými účinky. Rozemletý se používá jako přísada k pokrmům buď v čerstvém stavu nebo konzervovaný.
Čerstvě nastrouhaný křen dodává pikantní chuť pomazánkám, omáčkám. Skvěle se hodí jako příloha k vařenému nebo pečenému masu i rybám.
Červená řepa s křenem
Játrové nudličky s křenem
Domácí krenex ![]()
Křenová šlehačka se šunkou
Křenový dresink
…


























































































































