Je to dobrá jedlá houba, občas se prodává i na trhu. Čistění je někdy pracné pro slizký klobouk a malé plodnice.
Latinsky: Suillus grevillei
Jedlý …………… V kuchyni má všeobecné upotřebení, dá se i sušit, nejchutnější je naložený v octovém nálevu.
Doba výskytu: léto až podzim
Roste pouze pod modříny! Vyskytuje se v rovinách i v horách, často roste ve velkých shlucích.
Nevýhodou je jeho slizká pokožka, na níž se za vlhka nalepí spousta nečistot. Zato jen zřídka bývá napaden hmyzem.
Klobouk je dosti masitý, široký 40-120 mm (většinou menší), živě oranžově až cihlově žlutý, v mládí pěkně vyklenutý (polokulovitý), se závojem těsně připojeným na třeň, později rozložený, za vlhka velmi slizký. Pokožku lze jen nesnadno a neúplně sloupnout. Rourky jsou krátké, přirostlé, trochu sbíhavé, s ústími citronově až chromově žlutými, velkými a hranatými, uvnitř přepaženými.
Třeň je dlouhý podobně jako šířka klobouku (tj. 40-100 mm) a tlustý 15-25 mm, žlutý, jemně hnědavě zrnitý, nahoře na žlutém podkladu slabě síťkovaný. Pod kloboukem je u starších plodnic bělavý bílý prstenec, který zbyl ze závoje. Pod ním je třeň hnědavě žíhaný.
Dužnina je citronově žlutá, po doteku slabě zelenající nebo hnědnoucí (stejně jako rourky), vůně je poněkud pryskyřičná, chuť nakysle ovocná, příjemná. Výtrusy jsou velké, elipsoidní nebo vřetenovité, hladké, bledě žluté. Výtrusný prach je okrový.
Nehrozí záměna se žádnou jedovatou houbou.
Text i foto: D. Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.