Koření hřebíček je sušený kalich s poupětem, sklízí se z 20 m vysokého stromu, nacházejícího se na Moluckých ostrovech.
Botanický název: Hřebíčkovec kořenný (vonný)
Latinsky: Caryophyllus aromaticus
Na Dálném východě a v Indii ho znali už dávno ve středověku a Číňané ho odtud dováželi již 400 let před naším letopočtem. Do Evropy se začal dovážet z Alexandrie. Tam jej prodávali arabští kupci. První, kdo přinesl zprávu o obchodu s hřebíčkem do Středomoří, byl řecko-egyptský kupec Kosmos z Alexandrie.
Od 9. století se hřebíček stal módním kořením majetných rodin.
Hřebíček obsahuje veliké množství aromatické silice, která ovšem dlouhým skladováním prchá. Kvalitní koření poznáme podle toho, že se po vhození do vody potápí nebo plave ve svislé poloze. Vyčichlý plave na hladině. Hřebíček se používá vcelku nebo mletý, ke kořenění sladkých pokrmů, pečiva, masa, rýže, do jemných rybích marinád, do svařených vín, ke kuřeti, do perníku, ke zvěřině, k hovězímu jazyku, k dušenému hovězímu masu atd.
Pomáhá při trávení. Hřebíčkový olej má antiseptický efekt. Používá se v zubním lékařství jako přísada do ústních vod a past. Čaj tlumí nevolnost. Při vnější aplikaci zmírňuje revmatické a neuralgické bolesti.
Fotogalerie:
