REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Houby a jejich historie

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

První dochovaný traktát o houbách pochází ze 4. století př.n.l. Starořecký učenec Theofrastos, jemuž se říkalo „otec botaniky“, v něm popisuje žampiony a lanýže.


A o 500 let později římský autor Plinius Starší shromáždil ve svém díle Naturalis historia vše, co dosud lidstvo o houbách vědělo a rozdělil je na jedlé a škodlivé. Teprve v 18. století, kdy bylo zjištěno, že houby obsahují semena ( výtrusy), je s definitivní platností zařadila věda mezi rostliny. A za 100 let vědci objevili, že houby vyrůstají z pavučinové hmoty, kterou nazvali podhoubí.

Dnes je popsáno přes 80 000 druhů hub. Houby dosahují různých velikostí. Některé druhy dorůstají velikosti melounu, jiné se dají spatřit pouze pod mikroskopem. 400 až 600 z nich je označováno za jedlé. U nás se houbami podrobně zabývá Česká mykologická společnost, založená roku 1919.

Houby jsou velkým přínosem pro kuchyni. Zejména pro svůj obsah kořenných látek, které výhodně nahrazují mnohé koření. Samozřejmě, že první zásadou je vytřídit houby neznámé, podezřelé nebo dokonce prudce jedovaté. Používáme takových hub, kde máme jistotu, že jsou nejedovaté. Jedlé houby se však mohou stát jedovatými např. když se zapaří, zplesnivějí nebo jsou nahnilé. Čerstvé houby obsahují v průměru 2,5 až 3,5 procenta bílkovin. V teple a stárnutím podléhají bílkoviny hub, podobně jako u masa a ryb, rychlým rozkladným procesům a mohou vést k nejtěžším otravám, které mohou končit i smrtelně. U některých hub se mohou objevit alergické reakce na jejich konzumaci. K příznakům patří hlavně změna na pokožce, kopřivka, ale též alergické astma a poruchy krevního oběhu.

V řečtině jedno označení pro houbu, mykos, znamenalo hlen (srovnej lékařské mucus, mukózní); „mykologie” je tedy tolik co hlenosloví. Druhé označení, bolités znamenalo dokonce hnůj nebo trus; v dnešním vědeckém názvosloví však „Boletus” neznamená ani hnojník ani hovník, nýbrž hřib. Latinské „fungus” znamenalo plíseň – plísně sice patří k nižším houbám, důvody tohoto označení však jistě nebyly taxonomické, nýbrž opět pohrdlivé. Německé Pilz je prý z boletus a Schwamm souvisí se Sumpf – bažina. Naše houba je prý z téhož základu jako „fungus”; obrat „houby!” pak znamená tolik co nic – a je průhlednou tabuistickou náhražkou… A tak se z blízkosti alchymistické „prima materia” (hnilobné pralátky) v žádném jazyce nevymaníme.

Autor: Jaroslav Vašák

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:


reklama


Nejnovější články

Cold brew třikrát jinak aneb osvěžující letní drinky, které zvládnete doma

Že ještě neznáte cold brew? Za studena extrahovaná káva chutná příjemně sladce, v lednici vám vydrží déle než týden a zvládne ji připravit opravdu každý. Navíc ji můžete přizpůsobit svým vlastním chutím – stačí přidat pár zajímavých ingrediencí a osvěžující kávový drink je na světě. Jediné, co kromě kávových zrn budete potřebovat, je kvalitní mlýnek na kávu, dostatečně velká sklenice a papírový filtr.

číst dále ...

Prague mussel week odstartoval. Zapojí se Les Moules, Bruxx i Grandhotel Pupp

Týden od 21. do 27. září patří v desítkách restaurací holandským slávkám. Druhý ročník festivalu Prague mussel week nabízí zvýhodněná mušlová menu připravená skutečnými kulinářskými esy. Zapojili se například Les Moules, Bruxx či Grandhotel Pupp. Recepty na slávkové pochoutky od šéfkuchařů zapojených restaurací jsou dostupné i na webu PMW.

číst dále ...

Začíná sezóna moštů! Co o nich potřebujete vědět?

Máte rádi ovoce? Pak jste nejspíše propadli jedinečné chuti ovocných šťáv. Můžete si je kupovat u farmáře, v obchodech, nebo třeba i v restauracích, když toužíte po něčem zdravějším. Jak se vůbec vyrábějí? Může být základem i mražené ovoce? Je nějaký rozdíl mezi moštem, džusem a nektarem? Je zakalený mošt vadný? Na tyto a více otázek odpověděl Akademii kvality doc. Ing. Aleš Rajchl, Ph.D., vedoucí Ústavu konzervace potravin, VŠCHT Praha.

číst dále ...

Kolikrát za týden doma vlastně vaříme?

Jak často Češi doma vaří nějakou tu dobrotu? Vaříme doma každý den, nebo jen občas? Nebo snad doma uvařit nějaký ten dobrý oběd nebo večeři, na to již my Češi nemáme vůbec čas?

číst dále ...

BistRAWveg: Tipy na chutné raw recepty, když člověka honí mlsná

Raw neboli syrová strava je jedním ze stylů stravování. Pokud člověka popadne chuť na sladké, je takříkajíc doma. Nepečené dorty a koláče s troškou umu a správných surovin lze zvládnout připravit v domácí kuchyni. Ve spolupráci s odborníky z BistRAWveg některé recepty a postupy odhalujeme.

číst dále ...

Ponechejte si chuť léta klidně po celou zimu

Jablka, hrušky, švestky nebo třeba broskve. V létě a na podzim máme k dispozici velké množství ovoce, které bychom si rádi „zakonzervovali“ na horší časy. Jedním ze způsobů, jak plody uchovávat a připomenout si tak vůni léta a podzimu kdykoli, je sušení. V ovoci se zachová velké množství vitamínů a svou chutí pak obohatí nespočet jídel – od nákypů, smoothie, granolu až po snídaňové kaše.

číst dále ...

10 tipů, jak si vybrat kvalitní a zdraví prospěšný olivový olej

Olivovníky a olivy se pěstují a kultivují již několik tisíciletí. Olivový olej je jedním ze základních kamenů středomořské kuchyně. Má velmi pozitivní vliv na zdraví člověka a také díky němu se obyvatelé Středomoří dožívají vyššího věku a trápí je méně nejen kardiovaskulárních nemocí. Velmi ale záleží na kvalitě oleje.

číst dále ...

Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy