Roste jako jedna z prvních jarních hub a to především v oblastech, kde je vlhko a teplo.
Latinsky: Discina perlata
Jedlá ………. Destice chřapáčová je ceněná časnou dobou růstu, nejlépe se hodí do směsí, její chuť i vůně je nenápadná.
Doba výskytu: duben až květen
Najdeme ji ve smrkových nebo smíšených lesích na starých pařezech a kmenech pokrytých mechem, kolem tlejících pařezů i na kořenech jehličnanů.
Plodnice jsou tence masité, v mládí téměř pravidelné okrouhlé mističky s krátkým třenem (5-10 mm) ponořeným do substrátu. Brzy se však ploše rozkládají do průměru až 100 mm. Jsou pravidelně žilnaté a laločnatě zprohýbané.
Barva na vrchní straně vrásčitých hrbolů je šedohnědá až tabákově hnědá, na spodní straně je plodnice téměř hladká nebo jemně a hustě pýřitá, bělavá, žlutavě bělavá nebo narůžovělá. Na této straně jsou patrná žebra vybíhající z krátkého třeně do ztracena k okraji miskovitých plodnic.
Dužnina je tence masitá, křehká, bledě až šedavě hnědá. Chuť i vůně jsou nenápadné. Výtrusy jsou velké, vřetenovité, s bradavkami na pólech a s třemi tukovými kapénkami. Výtrusný prach je bílý.
Možná záměna:
Jedlá terčovnice síťnatá (Disciotis venosa), je světlejší, okrová, povrch žilnatě síťovaný, neroste na dřevě ale na půdě v listnatých lesích, dužnina po nalomení má chlorový zápach. Nejedlá kořenitka nadmutá (Rhizina undulata), ta roste od června na starých spáleništích a je připojena k substrátu kořínkovitými svazky. Možné ji zaměnit i za některé druhy řasnatek (Peziza), například za řasnatku hnědou (Peziza badia), která však také vyrůstá od června, destici okrouhlou (Discina parma), ta je menší, plodnice má žlutohnědé až hnědočervené, roste na vlhčích místech a liší se i výtrusy
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.