Chřapáč bělavý

Chřapáč bělavý je velmi vzácný druh a měl by být zařazen do Červeného seznamu, zatím tam uvedený bohužel není.

Latinsky: Helvella albella

Nejedlý …… Tento chřapáč je vzácný a i když přímo jedovatý není do kuchyně nepatří.

Doba výskytu: srpen až listopad

Roste vzácně v borech, je vázaný na borovici, jednotlivě nebo v malých skupinkách.

Klobouk až 250 mm široký, nahoře nebo z boku mírně rozčísnutý do jedné třetiny klobouku.

Rouško je světlé nebo tmavohnědé, vnější strana je bílá nebo krémová. Třeň je válcovitý, plný, bílý, krémový, hladký vysoký až 50 mm.

Možná záměna:

Podobný je chřapáč sedlový, má ale má klobouk sedlovitý a je vázán na listnaté stromy.

Poznámka:

Chřapáč bělavý je poměrně vzácný, uvažuje se o jeho zařazení do Červeného seznamu, jsou známé jen dvě lokality z okolí Roudnice nad Labem a Loun.

Autor textu i fotgrafií: Dalibor Marounek

Pro zajímavost níže uvádíme článek pana Marounka o chřapáči bělavém, který publikoval v Mykologickém sborníku 2/2011:

Chřapáč bělavý (Helvella albella)

Chřapáčům bylo věnováno poslední dvojčíslo sborníku 3-4 2010, nebyli uvedeny všechny druhy a rád bych se zmínil o jednom druhu, který není běžný i v knihách se objevuje sporadicky pár fotografii je na netu. V literatuře jsem zmínku o něm nalezl pouze v Mykologickém sborníku č.3/1988 str. 90 článek psal H.

Tichý a je zde o něm pouze zmínka, že byl nalezen v Lounech v parku v porostu borovice lesní, žádný popis, foto. V roce 2000 jsem nalezl zajímavý chřapáč, který jsem nebyl schopen určit tak jsem je poslal do mykogické poradny, přišla mi odpověd‘ že se jedná o H.

ephippium – chřapáč sedlový, tehdy jsem se ještě nesetkal ani s chřapáčem sedlovým tak jsem bral věc za vyřízenou a chřapáč určený. Myslím že tehdy určoval J.

Jiskra. Chřapáč jsem několik let nenašel až v roce 2007 jsem na něj narazil znovu v počtu kolem 10 plodnic. Foto jsem poslal Martinovi Křížovi i s popisem kde vyrostl a Martinovi neseděla přítomnost borovice lesní. Chřapáč vyrostl na staré cestě akát, šípek borovice u obce Přestavlky, bývalý vojenský prostor. Martin za několik dnů přijel tak jsem mu ukázal lokalitu s chřapáči udělali jsme fotodokumentaci a Martin vzal plodnice k mikroskopování. Plodnice tehdy předal E.

Skálovi po pár dnech jsme měli chřapáč zmikroskopovaný a určený jednalo se o Helvella albella, Martin měl správné tušení a neseděla mu tam přítomnost borovice. Přestavlky zná také moc dobře a našly jsem tu už pár unikátních kousků Helvella spadicea 2008, Urnula craterium 2007, Flammulina ononidis 2009, Inocybe jacobi 2009, Helvella leucomelaena 2009, Lactarius mairei 2007.

Podloží v Přestavlkách je silně vápenité a chřapáč vyrostl na kraji vápnomilného boru.

Popis plodnice:

Třeń je válcovitý, plný, bílý, až krémový hladký, dl. až 50 mm, tl. 5-8 mm, klobouk je kulatý, nahoře nebo z boku rozčísnutý do jedné třetiny takže vytváří dva laloky.(při troše fantazie připomíná smajlík). Hymenium je světle až tmavě hnědé, vnější strana (rouško) je bílé až krémové, H.

albella patří k druhům, chřapáčů, které mají vnější stranu klobouku víceméně lysou, tlouštka stěn klobouku je kolem 0,05mm a velikost klobouku 20-25 mm.

Možné záměny:

Podobný je H.

ephippium-chřapáč sedlový (tak byl určen i první nález v mykologické poradně) H.

ephippium je menší kolem 30 mm, H.

albella kolem 50 mm, H.

ephippium má hymenium šedé až šedavě hnědé a vnější stranu světle šedavě hnědou až tmavě šedou, H.

albella světle až tmavě hnědé, vnější stranu bílou až krémovou, další znak k rozlišení je, že Hephippium patří do skupiny chřapáčů, které mají vnější stranu klobouku pýřitou, H.

albella víceméně lysou,markantní je i velký rozdíl ve tvaru klobouku. H.

ephippium má klobouk víceméně pravidelně sedlovitý většinou s dvěma laloky s nahoru ohrnutými okraji, H.

albella klobouk plochý úzký přitisklý ke tření do jedné třetiny rozčísnutý, budˇ nahoře nebo z boku, který rovněž vytváří 2 laloky, sedlovitý profil připomíná vzdáleně. H.

ephippium je vázán na listnáče,mé nálezy tohoto druhu pocházejí pouze z listnáčů, většinou lip. H.

albella byla nalezena jak u Loun tak Přestavlk v přítomnosti borovice, druh bude zcela určitě vázán na borovici a vápnitý podklad což si myslím je většina chřapáčů. V. Antonín ve své knize Encyklopedie hub a lišejníků uvádí záměnu s H.

spadicea – chř. bělonohý je však mohutnější, plodnice kolem 100 mm, třeň je plochý dutý, klobouk není rozčísnutý, je nepravidelně laločnatý a hymenium tmavě hnědé až černé. Antonín uvádí výskyt pod smrky, rovněž vápenité podloží, moje nálezy jsou pod borovicí lesní.

Podle mého názoru je chřapáč bělavý velmi vzácný druh a měl by být zařazen do Červeného seznamu.

Vyobrazené plodnice jsou uloženy v soukromém herbáři M.

Kříže a v Litoměřickém vlastivědném muzeu.

Použitá literatura:

Mykologický sborník č.3/1988, Přehled Československých hub, Veselý, Kotlaba, Pouzar(Akademie věd 1972), Encyklopedie hub a lišejníků-V.

Antonín(Academia 2006)

Autor: Dalibor Marounek 2.3.2011

Fotogalerie: