Starší český název pro tento choroš byl choroš štětičkový nebo choroš Forquignonův.
Latinsky: Polyporus tuberaster syn. P. forquignonii P. lentus
Nejedlý ………………… Choroš hlízovitý je nejedlý druh houby, v kuchyni nemá žádné uplatnění.
Doba výskytu: květen až říjen
Roste nepříliš hojně jednotlivě nebo ve skupinách na tlejících kmenech nejčastěji buků a dubů.
Někdy vyrůstá z černého sklerocia ponořeného v zemi. Starší český název pro tento choroš byl choroš štětičkový nebo choroš Forquignonův.
Klobouk až 140 mm víceméně okrouhlý, v mládí vyklenutý, pak plochý až vmáčklý, vláknitě šupinatý, žlutohnědý až krémově okrový. Rourky sbíhavé až 4 mm dlouhé, krémové až nažloutlé stejně jako malé až 2 mm velké póry s mírně potrhanými okraji. Třeň výstředný až téměř postranní, až 50 mm vysoký, pružný a měkký na bázi černý.
Možná záměna:
Dobře poznatelný druh podle černé báze, nehrozí žádná záměna.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.