Bělochoroš hořký je nejedlý druh houby, v kuchyni nemá žádné uplatnění.
Latinsky: Oligoporus stipticus syn. Postia stiptica,Tyromyces stipticus
Nejedlý …………………. Bělochoroš hořký je nejedlý druh houby, v kuchyni nemá žádné uplatnění.
Doba výskytu: červen až listopad
Roste hojně, jednotlivě či ve skupinách, na kořenech a bázích mrtvých i živých kmenů, pařezech a větvích jehličnanů, především smrků, méně často borovic a jedlí, vzácně listnáčů, buků, bříz, dubů, habrů.
Klobouk až 120 mm, polokruhovitý nebo protáhlý, bokem přirostlý na okraji ostrý, za čerstva vodnatě měkký, v mládí někdy ronící kapky, plstnatý, pak olysávající a hrbolkatý, bílý až krémový. Rourky až 10 mm vysoké, s okrouhlými až hranatými až 0,3 mm velkými, bílými až krémovými póry. Dužnina bílá, odporně hořká.
Možná záměna:
Podle bílé barvy, ostrého okraje a hořké dužniny dobře určitelný druh.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek

























































































































































































































































































