Svátek Zjevení Páně … Svátek Tří Králů odjakživa doprovázely různé lidové zvyky. Tento svátek byl i posledním dnem ve vánočním období, kdy se koledníci vydávali na koledu. Ve střední Evropě je zažité žehnání domů, při němž se na dveře svěcenou křídou píší písmena C+M+B, u nás v Čechách obvykle K+M+B. Nejsou to ale patrně počáteční písmena jmen „Třech králů”: Kašpar, Melichar a Baltazar, jak se lidově traduje, nýbrž zkratka latinského „Christus mansionem benedicat”: „Kristus žehnej tomuto domu”.
Koleda: My tři králové
My tři králové jdeme k vám,
štěstí, zdraví přejeme vám.
Štěstí, zdraví, dlouhá léta,
my jsme k vám přišli z daleka.
Z daleka je cesta naše,
do Betléma mysl naše.
Co ty, černej, stojíš vzadu,
vystrkuješ na nás bradu?
A já černej vystupuju
a Nový rok vám vinšuju.
A my taky vystupujem
a Nový rok vám vinšujem.
Něco z historie svátku Tří králů
Tenot svátek byl jednou z nejoblíbenějších lidových oslav. Již ve středověku chodili o Tříkrálovém dni chlapci s hvězdou a zpívali náboženské písně s vánoční tématikou. V německých zemích je tento zvyk stále živý a chlapcům se přezdívá hvězdní zpěváčci.
V předvečer svátku se v některých krajích věštila délka života. Všichni členové domácnosti zapálili s první večerní hvězdou stejně vysoké a silné svíce a nechali je pomalu hořet. Komu svíce dohořela jako první, toho si Morana (smrt) odvedla podle pověry nejdříve. Když dým z voskovice stoupal vzhůru a plamínek byl jasný a čistý, dostal se její majitel po smrti do nebe. Pokud svíce prskala, plamen byl nerovný a dým směřoval k zemi, čekalo na nešťastníka peklo.
Podobně jako o Štědrém večeru se i na Tři krále lilo olovo a pouštěly se lodičky ze skořápek vlašských ořechů se zapálenými svíčkami. Mladá děvčata se ještě před východem slunce omývala sněhem, aby měla v novém roce pleť čistou a bílou jako Panna Marie. Tříkrálový večer byl zkrátka večerem kouzelným.
Ve starověku se na počátku nového roku slavil svátek boha Eona (též Arona), jehož kult byl spojen s vodou. Křesťané si o 6. lednu připomínali zázračnou novozákonní proměnu vody ve víno na svatbě v Káni Galilejské a křest Krista. Není divu, že řada lidových pověr byla o tomto dni spojena s vodou. Pevné zdraví si prý mohl zajistit každý, kdo měl odvahu se o svátku sv. Tří králů na okamžik ponořit do ledové vody potůčku nebo řeky. Od stonání měla pomáhat v kostele posvěcená tříkrálová voda vypitá nalačno. Od konce středověku je v západní Evropě v pramenech doložen obyčej žehnání vody, soli, křídy a kadidla a následné žehnáni obydlí s jejich pomocí. Byla s ním spojena magická zaklínání na ochranu domu.
V době, kdy ještě platil juliánský kalendář, mohl počátek nového roku připadnout i na 5. nebo 6. leden. Je možné, že žehnání křesťanských příbytků o svátku tří králů vzniklo jako ohlas starodávných pohanských oslav a zvyky s ním spojené jsou odrazem víry v moc kouzelných zaklínání, chránících domov před zlobou pohanských démonů. Nad dveře se o svátku sv. Tří králů psala svěcenou křídou písmena. Od dob třicetileté války obcházel na Tři krále všechny domy ve vesnici kněz doprovázený ministranty, kostelníkem, učitelem a žáky. Kněz se modlil a vykuřoval dům kadidlem nebo kropil světnice svěcenou vodou, ostatní zpívali. Na dveře či okenní rám napsal kněz svěcenou křídou velká písmena K(C) + M + B a příslušný letopočet.
Zdroj: www.ceske-tradice.cz, volně upraveno dle ReceptyOnLine.cz
Recept na koláč vhodný pro dětské koledníky najdet zde: Koláč tříkrálový
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.