Mikuláš – povídání o čertovi

V podvečer chodí průvod Mikuláše, anděla a čerta. S těmito pochůzkami je spjata nejenom řada písní a koled, ale i zvyků, tradic a také pověr a historek. Právě čert je postavička, které se děti bojí a slibují Mikuláši, že příští rok budou určitě hodnější.

V náboženských představách a v pohádkách je to nadpřirozená bytost, která žije v pekle. Zosobňuje zlo a je k člověku zpravidla nepřátelská. Tato bytost bývá znázorňována jako tvor podobný člověku, má chlupy, rohy, kopyta a ocas. Další výrazy pro totéž jsou ďábel, ďas, satan, rarach.

O původu čertů si lidé v Čechách a ve Slezsku vyprávěli, že jsou to pyšní andělé svržení do pekla. Nedopadli však všichni hned do pekla, nýbrž někteří na skály, jiní zase na vodu. A tak vznikli zlí duchové lesní a skalní a také vodníci.

Čert mívá v našich pověstech lidskou podobu. Jeho znakem bývá kulhavá noha nebo přímo koňské kopyto, na ruce drápy a ve vlasech růžky.

Bývá oblečen v černém a někdy vystupuje jako myslivec oblečený v zeleném. Dovede se proměňovat a často vystupuje ve zvířecí podobě. Jeho zjev bývá především spojován s kozlem, ale v pověstech vystupuje i jako černý pes s ohnivýma očima. Zjevuje se i v podobách jiných černých zvířat: havrana, kocoura či ve zjevech různých neskutečných monster.

Podle legend žijí čerti v pekle, nalézajícím se kdesi v podzemí. Tato pekla se snažili budovat i různě po světě, aby měli blíže k duším sváděných lidí. V Čechách i na Moravě se mnohým otvorům připisuje pochybná vlastnost být dírami do pekla. Rozervané strouhy bývají připisovány buď ďáblovy samotnému, nebo nešťastníkům zapřažených do pluhu, které čert pohání.

Čert s lidmi uzavírá smlouvy stvrzené krví, výměnou za duši přinášel obvykle bohatství, poklady, moc, ovšem jen na omezenou dobu. Někdy bylo možné se čerta zbavit vyhranou sázkou. Mimo to se jak známo čert bál svěcené vody a kříže. Čert se většinou sází, že za noc postaví most, vystaví věž do nebe, anebo vykope či zasype studnu.

Konečně ďábel předsedal setkáním čarodějnic v podobě obrovského černého kozla a byl vzýván a ctěn svobodomyslnými lidmi. Ďábel mohl na lidi přímo působit pokušením a posedlostí. Z posedlého byl zlý duch vyháněn pomocí modliteb, svěcené vody a jiných magických prostředků.

 

Když se řekne…

• Ať jde třeba k čertu
• Byl na groš jako čert na hříšnou duši = velmi chtivý peněz, lakomý
• Byla po čertech hezká
• Bylo mu to čerta platné = nic mu to nebylo platné
• Bylo toho po čertech málo = velmi málo, nezvykle málo
• Co čert nechtěl = jde o nešťastnou náhodu
• Co je šeptem, to je (s) čertem = nedobré, ošklivé
• Čert = vyorávač brambor
• Čert aby se v tom vyznal = nikdo se v tom nevyzná
• Čert jim věř = nikdo jim nemůže věřit
• Čert má mnoho cukru, a proto hřích činí sladkým.
• Čert mi to napískal = udělal jsem nerozvážnost
• Čert nám to (ho) byl dlužen = nemělo se to stát, není nám vítaný
• Čert nikdy nespí = neštěstí nebo nepříjemnost se může stát kdykoliv
• Čert tě vem
• Čert ví, kde se tu vzala = nikdo neví
• Čert vždycky na větší hromadu klade.
• Čert všechno vzal = je pryč, zmizelo, aniž zanechalo stopu
• Čerta se staral = nic se nestaral
• Čerta tomu rozumíš = vůbec tomu nerozumíš
• Čertice = je bujná nebo zlá žena
• Čertova historie = zamotaná, zpropadená, nepříjemná
• Čertovo kvítko = nezbeda, uličník
• Čertovo vejce = lidové označení houby hadovky smrduté (Phallus impudicus)
• Čertovy obrázky = karty
• Čertův chlapík = je chytrý a mazaný
• Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění = ke zlému člověku se můžeme chovat slušně, stejně nám za to nebude vděčný
• Dej čertu prst a chce tě celého = naši dobrou vůli lze snadno využít, anebo dokonce zneužít.
• Dobře je i v pekle mít přítele.
• Hledí jako čert do báně = zamračeně, neurvale
• Hlídat něco jako čert = hlídat velmi ostražitě
• I kdyby čert na koze jezdil = přes všechny obtíže, děj se co děj
• Jdi k čertu = odejdi, ať už tě nevidím
• Jdi s tím k čertu = nech toho, dej s tím pokoj
• Je do práce jako čert
• Je po čertech chytrý = je velmi chytrý až vychytralý
• Je to jeden čert, nebo čert jako ďábel = je to stejné
• Je v tom čertovo kopýtko (kouká z toho čertovo kopýtko) = je v tom záludnost, úskok
• K čertu, u všech čertů, kýho čerta = zaklení, které vyjadřuje rozhořčení nebo zlost
• Kam nemůže čert, nastrčí ženskou (pořekadlo)
• Kde ďábel nic nezmůže, aspoň zasmradí.
• Kde tě čerti nosí = kde jsi tak dlouho
• Kdopak by se čerta bál?
• Který čert ho sem nese = co tu chce
• Kvítko z čertovy zahrádky = uličník
• Lítá jako papírový čert
• Mohl ho čert vzít = velmi se zlobil, vztekal
• Nebojí se ani čerta = je velmi srdnatý a odvážný
• Něčeho bylo na čerty = velmi mnoho, velké množství
• Nemaluj čerta na zeď = nepřivolávej neštěstí, nestraš
• Není toho kostelíčka, aby čert při něm svou kapličku neměl.
• Nepiš čerta na stěně, sám se on maluje.
• Nevíš, co stojí mezi anděly a čerty? Žerty!
• No, čert má za ušima, ale jináč je hloupý jako peň. (J.Š. Kubín)
• Podej čertu prst a utrhne Ti celou ruku
• Posílat ke všem čertům = proklínat
• Poslat někoho ke všem čertům – oznámit mu, aby šel pryč
• S čertem se poradit = špatně rozhodnout, dopustit se hlouposti
• Šijí s ním všichni čerti = je velmi neposedný, rozpustilý
• Táhni k čertu, už tě nechci ani vidět
• Táhni ke všem čertům
• To by v tom byl čert, aby to nešlo = ať je věc sebe složitější, musí se nám to podařit
• To je čerta děvče = je bujný, divoký, živý
• To ti čerta starého pomůže = nijak ti to nepomůže
• Tu máš, čerte, kropáč = jde o velmi nepříjemné překvapení, a to naráz
• Vem to čert (vzal to čert) = nezáleží na tom
• Venku se čerti žení = je velice špatné počasí s plískanicí a vichřicí
• Vláčet se po všech čertech = po pustých zapadlých končinách
• Vlétl sem jako čert
• V nouzi čert i mouchy lapá.
• Vyhánět čerta ďáblem = jedno zlo potírat jiným, dělat marnou práci
• Vyhýbat se něčemu (někomu) jako čert kříži; bát se něčeho (někoho) jako čert kříže = vehementně se vyhýbat něčemu (někomu)
• Z nouze čert i mouchy lapá (přísloví) = pokud nelze jinak, spokojíme se i s málem, anebo s řešením, které pro nás není příliš výhodné.
• Zapálit svíčku čertu = snažit se o získání špatného člověka darem

 

Čerti v pohádkách, hrách…

Čerti se vyskytují a hrají i v různých divadelních hrách a pohádkách, operách, pověrách, ale jsou podle nich pojmenovány i skály a přírodní útvary. (Čert a Káča (Dvořákova opera), S čerty nejsou žerty, Čert ví proč, Hrátky s čertem, Kam čert nemůže, pohádka od Václava Čtvrtka Jak čert hledal díru do pekla, komedie od Jana Drdy Dalskabáty, hříšná ves, Čertova stěna, Čertův švagr a další, např. říčka Čertovka v Praze, Čertovy skály, vápenka Čertovy schody u Berouna, Čertova stěna u Vyššího Brodu, podle pověsti bývala Čertovská hospoda u Lužan na Tanečku, příběh nevěrné kovářky, která se zamilovala do čerta se prý odehrál u Žlutic, Čertova hora u Semil, Čertovo jezero na Šumavě, )

Čertovy kameny. Pohádka pro děti, ve které vystupuje i nejmladší čertík Lucík.

Čert na koze jel písnička skupiny Kabát z roku 1997

Ďábel je optimista, jestli si myslí, že může lidi udělat horší. Kraus

 

Mocnosti pekelné:

Velí jim Nadanniel, jinak Lucufer, Bludohn, Beelzebub, Satan

Jemu podléhá sedm pekelných velkoknížat:

1. Barbiel
2. Mefistofiel
3. Camael
4. Aciel
5. Anael
6. Ariel
7. Marguel

Za velkoknížaty následuje sedm falckrabat, sedm malých hrabat, sedm baronů, sedm šlechtických duchů, sedm měšťanských duchů, sedm selských duchů, sedm chytrých duchů, sedm hloupých duchů (rádi uzavírají smlouvy s lidmi, nechají se obehrát v kartách a s oblibou vystupují v pohádkách), čtyři volní duchové (vražd, hádek, zlodějů a nevěstek), duchové sedmi volných umění (filozofie, malířství, chirurgie, astrologie, dolování, myslivosti a stavitelství), sedm velkých a pět malých ohnivých duchů, osm velkých duchů vzduchu (ti sloužili Faustovi:

Burbiel například činí člověka nezranitelným, Cafiel způsobuje bouřku, Adatiel umožňuje cestovat na létajícím plášti)

V pekelném vojsku slouží i duchové vodní, zevní, zemní atd. atd.

 

Čert skloňování:

1. pád čert

2. pád bez čertů,

3. pád koho čeho čerty,

4. pád ke komu čemu čertu, čertům,

5. pád s kým čím s čertem,

6. pád o kom, o čem o čertovi, o čertech

7. pád kdo co čerti,

8. pád voláme čerte,

9. pád bez koho čeho čerta.

 

Čerti převládají

Obecně lze říci, že velká množina pověstí Karlovarska se vyznačuje vysokým počtem čertů, zlých duchů, strašidel a tragických událostí, při nichž se lidé stali (ať již po zásluze či nevinně) oběťmi Zla. V jedné z předchozích kapitol jsme již zmínili strašidelné úkazy u kaple P.

Marie Einsiedelské u piaristického kláštera v Ostrově, častý výskyt “bludiček” u popraviště v Horním Slavkově a zlými silami a ponurostí prosycenou Flaschnerovu skálu nedaleko Hroznětína.

 

Čerti a snář

• Báti se ho a utíkati před ním – poznáš dobrého přítele
• býti jím trápen – pevná služba, pevné místo
• čerta viděti u sebe – zisk, dobrý obchod
• hladiti čerta – peklem odměnění od kohosi
• honiti ho – kup si los
• nad ním zvítěziti – užitek přinášející obchod
• nésti ho na zádech – zlá manželka
• ocas mu vytrhnouti – budou tě trápit nemoci
• s andělem – dar
• s ním zápasiti – zlé náruživosti
• viděti ho – podvod, který za to stojí
• viděti ho na housle hráti – poznáš škodlivého člověka
• viděti ho s rohama, s pazoury, s ocasem – neštěstí, bída

 

Zdroj: Výběr z knihy Jaroslava Vašáka – Čertova kuchařka

Fotogalerie: