Jedovatá houbička rostoucí hojně od srpna do listopadu v listnatých i jehličnatých lesích.
Latinsky: Inocybe geophylla
Jedovatá! ………………… Vláknice zemní je jedovatá houba, do kuchyně nepatří.
Doba výskytu: srpen až listopad
Roste hojně v listnatých a také jehličnatých lesích, především na bohatších půdách. Stejně hojná je její fialová odrůda var. lilacina s fialovým, na středu vybledajícím kloboukem – viz. obrázek dole.
Klobouk až 40mm, zvoncovitý, kuželovitý až téměř plochý, často s hrbolkem, na okraji v mládí ze zbytky vela, ve stáří mizí, bílý, později s okrovým nádechem, hedvábitý, hladký nebo vláknitý. Lupeny jsou bělavé, poté světle okrové až žlutohnědé, někdy s olivovým nádechem s bílým vločkatým ostřím. Třeň až 50 mm, válcovitý, na vrcholu ojíněný až chloupkatý, níže jemně vláknitý, bělavý, ve stáří slabě okrový. Dužnina má spermatickou vůni i chuť.
Možná záměna:
Dobře určitelný druh podle zápachu a velikosti.
Zajímavost:
Rod vláknice (Inocybe) obsahuje kolem 80 druhů, ani jeden druh není jedlý, většina druhů je nejedlých, některé druhy jedovaté, nejznámější je vláknice začervenalá (Inocybe erubescens), která může způsobit i smrtelné otravy.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek







































































































































