Jedovatá houba. Byla popsána poměrně nedávno, mikroskopoval ji B. Bušek, odborník přes vláknice.
Latinsky: Inocybe perlata
Jedovatá! ………….. Vláknice perličková je jedovatá houba, v kuchyni nemá co dělat!
Doba výskytu: červenec až říjen
Roste vzácně v listnatých lesích, dává přednost místům porostlých travou nebo bylinami.
Klobouk až 100 mm, zvoncovitý, kuželovitý, ve stáří téměř plochý s tupým hrbolkem, výrazně vláknitý, na středu kaštanově hnědý, na okraji světlejší, ve stáří na okraji rozpraskaný. Lupeny široké, ke třeni krátce připojené až volné, v mládí bělavé, později olivově žluté až olivově hnědé, na ostří bílé, vločkaté.
Třeň až 10 mm, válcovitý, pný, v mládí bílý, později místy hnědnoucí, podélně vláknitý, na bázi bělavý. Dužnina je tenká, bělavá až hnědavá, má zemitou chuť a spermatický zápach.
Možná záměna:
Velmi podobná je jedovatá vláknice rozpraskaná (Inocybe rimosa), která je světleji zbarvená, také vláknice skvrnitá (Inocybe maculata), ta je též kaštanově zbarvená, ale střed je pokryt zbytky plachetky a vůně je kořenitá po lanýžích.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek









































































































































