Nejedlá, poměrně hojně rostoucí houba na padlých kmenech pařezech a rozkládajícím se dřevě jehličnanů, vzácně i listnáčů.
Latinsky: Pholiota flammans
Nejedlá ………………… Šupinovka ohnivá je nejedlá houba, v kuchyni zcela bez využití.
Doba výskytu: červenec až listopad
Roste celkem hojně na padlých kmenech pařezech a rozkládajícím se dřevě jehličnanů, vzácně i listnáčů.
Klobouk až 80 mm, polokulovitý, později téměř plochý, za vlhka lepkavý, sírově žlutý až žlutooranžový, se stejně zbarvenými plstnatými šupinami. Lupeny jsou sírově žluté až zlatožluté, někdy se zeleným nádechem, ve stáří žlutohnědé až rezavohnědé. Třeň až 90 mm, válcovitý, stejně zbarvený jako klobouk a pod roztrhanou prstencovou zónou zlatožlutě ohnivý.
Možná záměna:
V mládí jsou podobné tyto druhy nejedlých šupinovek – šupinovka zlatozávojná (Pholiota cerifera) a šupinovka slizská (Pholiota adiposa).
Zajímavost:
Rod šupinovka obsahuje přes 30 druhů, žádný druh není jedovatý, přesto jen 2 druhy jsou uváděny jako jedlé: šupinovka kostrbatá a šupinovka šedohlínová (ve starších atlasech se uvádí i šupinovka slizská). Nevynikají však kvalitou, jsou vhodné upotřebit jen pár plodnic do směsí z nouze. Většina šupinovek má velmi hořkou dužninu, rostou na dřevě listnáčů, jehličnanů, rozkládajícím se listí, kůře, rostlinných zbytcích.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
