I když je tato houbička jedlá, roste poměrně vzácně a i díky jejímu vzrůstu nemá v kuchyni uplatnění.
Latinsky: Pluteus chrysophaeus syn. Pl. Luteovirens
Jiný název: Štítovka zlatová
Jedlá ………….. Štítovka žlutozelenavá je jedlý druh houby, pro nehojný výskyt a drobné plodnice nemá v kuchyni praktický význam.
Doba výskytu: červenec až říjen
Roste nepříliš hojně na rozkládajícím se dřevě listnáčů, zejména dubů, buků, jasanů a jilmů.
Klobouk až 45 mm, vyklenutý, později plochý, často jemně vrásčitý, citronově žlutý až zelenožlutý, někdy s hnědavým nádechem.
Lupeny jsou v mládí bílé, u okraje nažloutlé, potom špinavě růžové. Třeň až 60 mm, válcovitý, na vrcholu bělavý, směrem k bázi krémový, někdy až žlutavý.
Česky též štítovka zlatová.
Možná záměna:
Štítovka žlutohnědavá (Pluteus xanthophaeus), má klobouk jemně hnědě vločkatý, na středu jemně žilnatý se žlutozeleně zbarveným třeněm a lupeny. Štítovka žlutá (Pluteos leoninus), ta má na středu sametovou až jemně šupinkatou pokožku klobouku.
Autor textu: Dalibor Marounek, autor fotografie: Martin Kříž









































































































































