Roste od jara do podzimu v lesích jehličnatých i listnatých.
Latinsky: Amanita fulva
Jiný název: Starší český název též katmanka, pošvatka plavá nebo oranžová, další český název muchomůrka plavá.
Jedlá ………………… Muchomůrka oranžová je jedlý druh houby horší kvality, nejlépe pár plodnic do směsí.
Doba výskytu: červen až říjen
Roste hojně v jehličnatých lesích pod smrky borovicemi, ale i ve smíšených i listnatých lesích, často pod duby, buky a břízami.
Klobouk až 100 mm, vejčitý, široce kuželovitý, později až ploše rozložený, hladký, lepkavý na okraji rýhovaný, často se zbytky vela, oranžovohnědý, červenohnědý, okrově hnědý, rezavohnědý. Lupeny jsou bílé nebo krémové.
Třeň až 150 mm, válcovitý, dutý, křehký, hladký bez prstenu, bílý až světle okrově hnědavý, na bázi třeně bílá, nebo hnědavá blanitá pochva, dole přirostlá ke třeni nahoře volná, poměrně vysoká. Dužnina je vodnatě bělavá a křehká má nevýraznou vůni a nasládlou chuť.
Dříve se muchomůrky bez prstenu na třeni a na bázi výraznou pochvou nazývaly katmanky, později pošvatky, přibližně před 10 lety byli souhrně nazvány muchomůrky podle latinského pojmenování Amanita.
Možná záměna:
Velmi podobná je muchomůrka šafránová (Amanita crocea), která se liší žlutě oranžovým kloboukem a stejně barevně žíhaným třeněm, podobná je také muchomůrka pošvatá (Amanita vaginata) má klobouk šedý až olovově šedý.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek






















































































































































































