Tato mechovka má hodně lidových názvů, jako například hřibovinka, podhřibenka, lipka … je jedlá, někomu by však nemusela moc vonět.
Latinsky: Clitopilus prunulus
Jedlá ……………………. Mechovka obecná je jedlý druh houby, hodí se nejlépe do směsí, polévek, někoho však může od konzumace odradit její vůně.
Doba výskytu: červenec až listopad
Roste dosti hojně v listnatých i jehličnatých lesích i na jejich okrajích, ale i na loukách, především na živnějších půdách.
Klobouk až 120 mm, vyklenutý, brzy plochý až nálevkovitý, s dlouho podvinutým okrajem, bílý, krémový až našedlý. Lupeny výrazně sbíhavé, bělavé, brzy narůžovělé až masově růžové. Třeň až 50 mm, válcovitý, na bázi často ztenčený, obvykle výstředný, bílý až bělavý. Dužnina je bělavá a má intenzivní moučnou až spermatickou vůni i chuť.
Možná záměna:
Záměna za jedovaté houby je možná, laik ji může zaměnit za některou bílou strmělku, které jsou většinou jedovaté, prozradí ji však zřetelný moučný až spermatický zápach.
Zajímavost:
Ještě před 50 lety se běžně prodával na trzích, z té doby se zachovaly její lidové názvy, hřibovinka, podhřibenka, lipka. Je totiž pravda, kde se vyskytuje mechovka, rostou hřiby v jehličnatých lesích smrkové, v listnatých hřiby koloděje, kováře.
Autor textu i fotografií: Dalibor Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.