Roste vzácně jednotlivě, nebo i ve skupinách na zemi ve smrčinách, nejčastěji na písčitých a kyselých půdách …
Latinsky: Sarcodon imbricatum syn. Hyenám immbricatum
Jedlý …………………. Lošák jelení je jedlý, ale horší kvality. V období jeho růstu roste více kvalitnějších druhů hub a pro jeho zařazení v Červeném seznamu jej raději nesbíráme.
Doba výskytu: srpen až listopad
Roste vzácně jednotlivě, nebo i ve skupinách na zemi ve smrčinách, nejčastěji na písčitých a kyselých půdách, v Červeném seznamu je uveden jako téměř ohrožený druh, v minulosti to býval běžný druh, v 60 a 80 letech 20.
století byl zaznamenán jeho ústup, v poslední době je opět poměrně hojný v jižních a středních Čechách a jižní Moravě, jinde se vyskytuje jen sporadicky.
Klobouk až 250 mm velký, mírně vyklenutý až uprostřed vmáčklý, hnědý nebo šedohnědý, s velkými světle až tmavě hnědými šupinami. Ostny až 10 mm dlouhé, sbíhavé, šedohnědé až purpurově hnědé. Třeň až 50 mm, válcovitý, v mládí bělavý, brzy hnědnoucí, dužnina bělavá nahořklá.
Možná záměna:
Blízce příbuzný je lošák šupinatý (Sarcodon squamosus), který roste však pod borovicemi a má na klobouku menší šupiny a lošák hořký (Sarcodon scabrosus), který roste pod listnáči, méně často pod borovicemi, má hořkou dužninu a je menší.
Autor textu: Dalibor Marounek, autor fotografie: Martin Kříž
Fotogalerie:
