Langusta

Langusta, stejně jako humr, patří do čeledi korýšů. Tito jsou obecně řazeni mezi nejstarší žijící živočichy a vědci se domnívají, že jsou na planetě již více než 200 miliónů let. Za živa má langusta světle hnědé a tmavě zelené zabarvení, ale když se uvaří, získají, stejně jako humr, jasně červenou barvu. Patří k největším korýšům, žije v pobřežních vodách mírného pásma, nemá klepeta a váží 1,5-4 kg.

Tento mořský rak se podstatně liší od humra tím, že nemá klepeta, zato však velký, silný ocas. Je to větší druh mořských raků se zvlášť velkými tykadly a s dlouhýma nohama, na jejichž koncích jsou drápky. Žije hlavně ve Středozemním moři a v Atlantickém oceánu. Živá langusta má tmavou, fialově zelenou barvu, místy se žlutými skvrnami, a na hřbetě má několik ostnů.

Mnohdy dosahuje až 6 kg váhy. Nejchutnější je však do délky 30 cm a do váhy 1 kg. Maso, které je hlavně v silném ocase, je sněhobílé a skoro stejně hodnotné jako maso humří, je však o něco sušší. Do vnitrozemí se dopravují langusty jen v řídkých případech. Doprava langust je stejná jako u humrů.

Příprava (usmrcování) a vaření langusty

Langustu usmrcujeme ve vařící tekutině, ve které ji též vaříme, asi tak jako humra. Nejdříve ji před vařením ve studené vodě ostrým kartáčem důkladně omyjeme. Při tom dbáme, abychom nepoškodili její dlouhá tykadla, která jsou hlavní ozdobou upravené langusty. Očištěnou langustu přivážeme živou na vložku vaničky určené k vaření ryb, a to tak, aby měla natažený ocas a aby se při vaření nezkroutil, protože uvařené maso z nataženého ocasu lze daleko lépe nakrájet. Abychom poklicí neulámali tykadla, svážeme je a v kloubcích je obrátíme dozadu na hřbet, ke kterému je přivážeme. Takto připravenou langustu vložíme do rybí vaničky s prudce vaříící vodou, do níž byly dány patřičné přísady. Vody musí být tolik, aby celá langusta byla dobře ponořena. Langustu vážící 60 dkg vaříme asi 30 minut, těžší o 10 – 15 minut déle. Potom ji z vaničky vyjmeme, přestřihneme provázky, kterými byla k vložce rybí vaničky přivázána a upravujeme ji dále.

Vyjmutí a použití masa z langusty

Jak již bylo výše řečeno, má langusta maso z největší části jen ve svém silném ocase. Po odstřižení celého povrchu ocasového krunýře drůběžími nůžkami vyjmeme opatrně maso z ocasu a odstraníme z něho střívko. Pamatujeme na to, že též v nožkách je trochu masa; proto je rozsekneme a maso z nich vyjmeme. Další použití langustího masa je stejné jako masa humřího, krabího atd.

Důležité:

Vaříme-li čerstvou langustu, použijeme v každém případě i jejího krunýře, který pro svůj nevšední tvar dodá upravenému pokrmu efektní vzhled. Po uvaření krunýř však potřeme kůží ze slaniny nebo olejem, aby dostal lesk.

Dle Viléma Vrabce

Fotogalerie: