Roste roztroušeně, místy vzácně ve skupinách nebo hustých shlucích na trouchnivějících kmenech listnatých stromů, hlavně osik, vrb nebo topolů …
Latinsky: Artomyces pyxidatus
Nejedlá …………………. Korunokyjka svícnovitá je nejedlá houba, i když v některých atlasech je uváděna jako houba jedlá, raději ji nesbíráme.
Doba výskytu: červen až listopad
Roste nehojně jednotlivě nebo i ve skupinách na rozkládajícím se dřevě listnáčů, především topolů, vrb,líp, dubů, buků a habrů, méně často i jehličnanů, hlavně borovic a jedlí.
Plodnice vysoké až 120 mm, křehké, bohatě rozvětvené, na vrcholu mističkovitě rozšířené a na okrajích s prstovitými špičkami, žlutavé, okrově žluté až žlutohnědé barvy.
Možná záměna:
Dobře určitelný druh podle mističkovitého a zubatého vrcholu větviček, tímto znakem se liší od podobných druhů kuřátek – Ramaria.
Autor textu: D. Marounek, autor fotografie: J.
Malý

























































































































































































































































































