Dříve byl tento druh v atlasech pojmenován jako hřib strakoš, novější analýzy však potvrdily, že patří do skupiny rodu Suillus – klouzek. Ve většině starší mykologické literatuře se ovšem pořád používá pojmenování hřib strakoš, v nových pak již klouzek strakoš.
Latinsky: Boletus variegatus
Jedlý ………… Jedlý a velmi chutný druh houby, v kuchyni všestranně využitelný, lze i sušit, nakládat do octa.
Doba výskytu: červen až říjen
Roste velmi hojně v borových lesích na kyselých půdách.
Klobouk až 130 mm, v mládí polokulovitý, na okraji podvinutý, později klenutý až ploše rozložený, žlutý, šedožlutý, v mládí pokrytý světle krémovou, hnědošedou plstí rozpadající se během růstu na drobné šupinky, které jsou bledě plstnaté. Za deštivého počasí a ve stáří pokožka klobouku částečně olysávající.
Rourky až 12 mm, v mládí šedoolivové, později šedohnědé, olivově hnědé až tmavě hnědé. Póry jsou stejné barvy jako rourky, na otlačených místech modrají, po delší době hnědnou. Třeň až 100 mm, protáhle kyjovitý, dole zaoblený, špinavě žlutý, bledě oranžový, pokrytý velice jemnými zrníčky zbarvenými jako povrch třeně.
Dužnina je světle žlutá nebo bledě oranžová, na řezu modrající, chuť je mírná, vůně příjemná a natolik charakteristická, že bývá někdy označována jako strakošovitá.
Možná záměna:
Velmi dobře určitelný druh, svým vzhledem jakýsi přechod mez hřiby a klouzky, žlutookrové zbarvení plodnic, charakteristická ,,strakošovitá“ vůně.
Zajímavost:
Má mnoho lidových jmen (přes 60), například podborovinka, borovník, písečník, kačenka ,máselník, ševčík, švec koženáč, kožešník, žiďáček, bez práce atd.
Text i foto: D. Marounek
Fotogalerie:
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.