REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Citróny, pomeranče a další citrusy

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Stálezelené, samosprašné stromy a keře vysoké až 8 m. Plody mají různě velké, oranžové, zelené nebo žluté. Obsahují větší množství vitamínu C.


Exotické ovoceDruhy rodu Citrus, čeleď Rutaceae

Citrusové plody, jak zní souhrnný název různých typů tohoto ovoce, jsou plody citrovníků, náležejících do čeledi routovitých. Mají malé kožovité stálezelené listy a zelené mladé stonky, místy opatřené trny, vyrůstající nejčastěji z paždí listů.

Typickým znakem této čeledi jsou žlázky, umístěné na listech a vylučující vonné silice.

Podobně intenzivní je i vůně malých bílých květů, z nichž vznikají dobře známé plody, které potřebují až celý rok na to, aby uzrály.

Podle druhu jsou různě veliké, asi od velikosti třešně po velikosti lidské hlavy. Jsou žluté nebo oranžové, se světle zbarvenou dužninou pod tuhou, hořkou a vonnou slupkou. Dužnina je sladká či kyselá, vždy však šťavnatá a složená z dílků. Každý dílek může obsahovat několik drobných semen.

Citroníky pocházejí z Číny a jihovýchodní Asie. Některé druhy a kultivary se zde pěstovaly už od pravěku. Jejich kultury se pomalu stěhovaly do Indie a odtud do Arábie a prostřednictvím Arabů do celého Středomoří.

Staří Řekové patrně ještě citroníky neznali. V době římské byl už znám citrón, který byl zaznamenán v Palestině v prvním století př.

n.

l., ale pravděpodobně se objevil již několik století předtím. Běžně je pěstovali i v Itálii ve druhém a třetím století. Do Arábie se pomeranče dostali v devátem století. Existují zprávy o pěstování pomerančů na Sicílii v roce 1002. V době maurské okupace ve 12. století se pěstovaly také v okolí Sevilly, která je svými pomeranči proslulá dodnes. Říká se, že sv. Dominik pěstoval pomeranče v Římě v roce 1200 a v roce 1290 dorazila do anglického Portsmouthu španělská loď plná těchto plodů. Byly to hořké pomeranče, ale předpokládá se, že sladké pomeranče nedorazily do Evropy o mnoho později. Sladké pomeranče byly poprvé uváděny v Indii v roce 1330; v roce 1421 byly pěstovány ve Versailles. Z rostlin vysázených v roce 1548 v Lisabonu, které zde rostly ještě v roce 1823, pochází většina dnešních evropských pomerančovníků.

Citrón dosáhl Egypta a Palestiny v desátem století a v polovině 15. století se pěstoval v Janově. Nové ovoce se brzy rozšířilo po všech teplých částech Evropy a prostřednictvím zámořských cest v 15. a 16. století dále do světa. Kolumbus zřejmě šířil jejich semena všude, kam vkročil – v roce 1494 byly zaznamenány na Azorských ostrovech a v roce 1557 na Antilách. Do jihoamerických zahrad se dostaly v roce 1578 a poté se rozšířily i na Kubě.

Nyní se citróny pěstují hlavně v Kalifornii, na Floridě, v Izraeli, Španělsku a v jižní Africe, ačkoliv svou vlastní produkci mají všechny teplé až tropické oblasti.

Druhy a kultivary: Existuje řada citroníků pochybného původu, které jsou pravděpodobně produktem šlechtění společného předka. Plody bigarádie neboli citroníku trpkého (Citrus aurantium) jsou příliš hořké pro přímé používání, výborně se však hodí k přípravě marmelád a zavařenin. Je to první citrovník, který byl přivezen do Evropy. Pomerančovník (C. sinensis) je znám prostřednictvím některých kultivarů, jako je Valencia nebo Jaffa se silným perikarpem (kůrou) a bez jader, nebo téměř bezsemenný vysoce kvalitní Washington. Pigmentované neboli krvavé pomeranče jako například Maltese jsou sladké s červeně zbarvenou dužninou. Citroník limonový (C. limon) má žluté plody typického vejčitého tvaru s tupou špičkou na konci. Jejich chjuť je charakteristicky kyselá. Nejrozšířenější kultivary jsou Lisbon, Eureka a Villafranca. Otužilý citroník Meyerův (C. meyerii) se vyznačuje tuhými plody, vhodnými ke konzervování.

Kyselý lajm (C. aurantifolia) je menší strom, dorůstající výšky 3,5 m. Drobné zelené plody špatně snášejí dopravu a konzumují se proto většinou jen místně nebo slouží k výrobě koncentrátů. Na trhu bývají často za lajmy nezralé citróny s useknutou špičkou, kterou lajmy nemají. Jindy může jít o příbuzné limety (C. limetta), které jsou po dozrání nepříjemně sladké.

Grapefruit (C. paradisi) není tak kyselý jako citrón. Pro mnohé z nás je spojen s představou správné snídaně. Podobné, avšak drsnější plody má šedok či pumelo (C. grandis). Nejrozšířenějším kultivarem grapefruitů je Marrsch s bledězelenou dužninou bez semen, někteří však dávají přednost růžově zbarvené dužnině pigmentovaných kultivarů.

K mandarinkám patří mandarinka obecná (C. reticulata) a také sacuma (C. unshiu), tanžerina (C. tangerina) či klementina (C. clementina). Všechny tyto názvy, které v některých typech klasifikace označují samostatné druhy, náležejí citroníkům s drobnými sladkými plody, které lze snadno loupat a dělit. Cedrát (C. medice) vypadá jako velký bradavičnatý citrón. V současné době se pěstuje především v některých středomořských státech, kde se kanduje. Existuje ještě celá řada dalších druhů citroníků a jejich hybridů, jako například Uglis, Ortaniques či tanželo.

Většina světové produkce citrusů se zpracovává v podobě džusů. Další možností využití je výroba různých džemů, rosolů a marmelád. Kůra se často kanduje. Malá dávka citrónové šťávy brání oxidaci čerstvého ovoce a zeleniny a dodává příiemnou ostrou příchuť řadě lahůdek a sladkostí. Ve viktoriánské Anglii byly čerstvé výhonky citrusů, pěstovaných ze semen, oblíbenou přísadou do salátů. Kůra se používá při výrobě likérů a voňavek.

Zdroj: Velká kniha zeleniny, bylin a ovoce – Matthew Biggs, Jakka Mc Vicarová, Bob Flowerdew

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Fotogalerie:



Otevírací doba, nejnovější akční letáky, otevírací doba prodejen, provozoven a institucí z celé České republiky.

Nejnovější články

Ty nejlepší recepty na využití květů černého bezu v kuchyni

Černý bez patří vůbec mezi nejstarší byliny kultivované člověkem. Lidé ho začali pěstovat již před 4000 lety! Květy černého bezu jsou antiseptické, antioxidační a protizánětlivé. Tradičně se květy černého bezu používají při detoxikaci organismu, také při léčbě astmatu, alergií… Kromě toho, že je pro lidské tělo velmi prospěšný, výrobky z květů černého bezu také skvěle chutnají. Znáte recept na chutný bezový likér? A co limonáda z květů černého bezu? Skvělé jsou také různé bezové džemy, marmelády, ale také například květy bezu obalené ve strouhance a usmažené dozlatova. V tomto výběru vám přinášíme TOP vyzkoušené recepty právě na zpracování květů černého bezu.

číst dále ...

Grilování jako nový longevity trend: prospívá psychice i tělu

Vůně grilu, stůl plný jídla, smích přátel a čerstvý vzduch. Grilování je víc než jen oblíbený způsob, jak se najíst. Může být i malým rituálem well-beingu a dlouhověkosti. Jak je to možné? Právě mezilidský kontakt podle vědců patří mezi klíčové faktory štěstí a dlouhého života. Potvrzují to komunity z celého světa, kde lidé tímto způsobem žijí. Vnímají to i Češi: grilování si podle průzkumu značky Vitana spojují hlavně s radostí, odbouráním stresu a časem s blízkými.

číst dále ...

Letní recepty PENNY, které voní po grilu, jahodách a čerstvé zelenině

Léto je čas grilování, čerstvé zeleniny a voňavých ovocných koláčů, které mizí z plechu rychleji, než stihnou vychladnout. Člověk má chuť trávit víc času venku než u plotny — ideálně s jednoduchými recepty, které fungují vždycky.

číst dále ...

Anatomie nože: detaily dělají celek

Bez přehánění ho má každý z nás doma, ale o jeho anatomii, která má vliv na práci s ním, bezpečnost i jeho životnost, máme jen mlhavou představu. Pojďme si stručně zrentgenovat kuchyňský nůž, abychom si mohli zrevidovat kuchyňská ostří a ponechat si pro práci v kuchyni jen kvalitní kousky.

číst dále ...

Slané minirohlíčky aneb pečivo letních dní

Sezóna zahradních oslav, venkovních posezení, fotbalových zápasů a spontánních letních setkání je tady a s ní i tyhle lahodné minirohlíčky. Jsou ideální jako pohoštění, protože domácímu pečivu se jen máloco vyrovná. Navíc vždy sklidí velký úspěch; pečení pečiva totiž stále působí jako něco složitého a téměř „profesionálního“, přitom sami jistě zjistíte, že to není žádná věda. Skvěle vychází i poměr ceny a kvality a co teprve chuť? Ta je ještě o úroveň výš. Minirohlíčky se hodí také jako svačina pro děti — z kvalitních surovin, domácí a stejně praktické jako klasický sendvič.

číst dále ...

Tři recepty z mořských delikates, které zvládnete za pár minut

Kvalitní konzervované mořské plody nejsou jen záloha do spíže. Ve Španělsku mají své pevné místo v gastronomii a často se podávají velmi jednoduše, s dobrým pečivem, olivovým olejem, bylinkami nebo zeleninou. Jejich výhoda je jasná: většina práce už je hotová. Stačí je správně doplnit, nepřebít jejich chuť a během několika minut vznikne předkrm, tapas nebo lehká večeře, která působí mnohem slavnostněji, než kolik času zabere.

číst dále ...

Tipy na letní drinky od MATCHA TEA

Léto je skoro tady a s ním i čas na osvěžující drinky, které nejen chutnají, ale i dodají energii. Matcha si v posledních letech získala obrovskou popularitu, a není divu. Díky své jemně zemitě nasládlé chuti skvěle funguje nejen v latté, ale i v letních drincích plných ovoce, citrusů a ledu. Přinášíme inspiraci na matcha drinky, které tě v horkých dnech spolehlivě nakopnou i osvěží.

číst dále ...

Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy

Rejstřík receptů jídel a nápojů Rejstřík článků
Ads Blocker Image Powered by Code Help Pro

Detekován AdBlock!

Ve vašem prohlížeči máte aktivní rozšíření na blokování reklam. Veškerý obsah na webu je pro naše čtenáře zdarma a provoz webu je možný pouze díky ziskům z reklam. K procházení webu je proto nutné AdBlock deaktivovat.

To provedete tak, že v pravém horním rohu vašeho prohlížeče kliknete na ikonu AdBlocku Ikona AdBlocku a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.