REKLAMA

Hlavní rubriky receptů jídel a nápojů

Císler Jiří

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku

Herec Císler Jiří (70/98) má doma mnoho kuchařek a některé i staré, bez kterých se neobejde. Říká, že vaření je umění a musí se zkoušet a cvičit a experimentovat a vynalézat. Normální vaření ho nebaví. Musí stále něco vynalézat.


Má oblíbený pokrm Nezapomenutelné kuře: Potřebuje k tomu 1 kuře, osminku másla, čerstvě nasbírané houby, nejlepší je směs z pečárky lesní, pečárky ovčí, babky, bedly, kozáka, masáka, podmasníka, slizáka s podobně.

Do kuřecí břišní dutiny vložíme osminku másla a čerstvě nasbírané očištěné a nakrájené houby. Dutinu pevně zašijeme, na otevřeném ohni opečeme za neustálého postřikování kuřete vodou a potíráme olejem a máslem.

Oblíbené má i jídlo nazvané Cikánský sen, které ho naučili krumlovští příslušníci cikánské národnosti. A takových „žrádýlek“ ho naučili přehršli. Cikánský sen: Nakrájená kapusta se přikryje vodou a vaří se. Dvě velké cibule rozkrájíme a vložíme na husí nebo vepřové sádlo, přidáme asi čtvrt kila měkkého koňského salámu nakrájeného na kostičky, pět lžic škvarků (husí, vepřové nebo obojí), pět špetek cayenského pepře, tři špetky koření kari, dvě špetky muškátového květu. A to vmícháme do uvařené kapusty. Lehce zaprášíme polohrubou moukou. Připravíme si osminku litru smetany, do ní rozkverláme pět vajec, a pět utřených stroužků česneku. Tím kapustu zalijeme a pečeme v troubě. Buď to pojídáme samotné nebo ke kachně pečené v jílu (nebo v troubě).

Největší zásluhu na jeho kuchařském zprofesionálnění měl herec a kostýmní výtvarník budějovického divadla František Veselý – bakchusovský gurmán a laskomilný démon. Vařil s takovým nadšením, soustředěností a chutí, že vidět ho u plotny už samo o sobě vyvolávalo roztoužené žaludeční skučení. Smysl jeho vaření nebyl jen v tom, že rád jedl a znamenitě a mnoho, ale hlavně se vyžíval v tom, když sledoval u stolu rozkoší omdlévající strávníky. Proto je zval ještě dříve než bylo jídlo hotové, aby hosté viděli závěrečný proces mrštných a obratných kuchařských manévrů, jeho závěrečné gurmánské dochucování a ledovali ekvilibristické servírování. Říkal, že chvátat se dá hnedle na všechno – i na lásku – ale na dokonalé jídlo nikdy! Největší odměnou pro něho bylo, když hosté vykřikovali blahem a to se většinou dělo velice spontánně.

A ještě chlupačky: Na struhadle rozstrouháme na jemno syrové brambory a scedíme z nich vodu. Přidáme hladkou mouku a vejce a uděláme těsto hustější konzistence než na chlupaté knedlíky. Kávovou lžičkou namáčenou v horké vodě vhazujeme do vroucí vody malé knedlíčky podobné haluškám. Vodu pochopitelně osolíme. Na pánev dáme pět hrstí sušených hub asi dvě hodiny namočených ve vodě a nakrájených nadrobno. Udusíme je na osmince másla. Do velké mísy naházíme vařené chlupáčky, zamícháme do nich houby a čtvrtku másla (to z hub nepoužíváme, vezmeme čerstvé). Mícháme, až se máslo rozpustí a podáváme dosolené naprosto překvapeným strávníkům.

Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku


reklama



Napište do okna našeho gastronomického slovníku hledaný výraz nebo klikněte na jedno z písmen abecedy