Bělochoroš slzící roste od července do listopadu na mrtvém dřevě jehličnanů, především smrků.
Latinsky: Oligoporus guttulatus syn. Postia guttulata, Tyromyces guttulatus
Nejedlý ……………………… Bělochoroš slzící je nejedlý druh houby, v kuchyni nemá žádné uplatnění.
Doba výskytu: červenec až listopad
Roste vzácně na mrtvém dřevě jehličnanů, především smrků.
Klobouk až 180 mm velký, plodnice kloboukaté, polokruhovité, v mládí kulaté, přisedlé nebo s krátkým třeněm, na povrchu lysé, bílé až žlutavé za sucha okrové až žlutohnědé, s bílými, později krémovými, až žluto okrovými póry. Za čerstva vylučuje výrazné kapky, které po zaschnutí zanechávají skvrny. Dužnina je výrazně hořká.
Možná záměna:
Dobře určitelný druh, podle ronících kapek. V úvahu připadají mladé plodnice bělochoroše hořkého, které také někdy roní kapky.
Autor textu i fotografie: Dalibor Marounek

























































































































































































































































































