Bedly nezavařujeme, připravujeme je čerstvé na oleji nebo je můžeme obalovat.
Latinsky: Macrolepiota procera
Jedlá …………………. Klobouky dospělé bedly se skvěle hodí na obalování nebo na houbové steaky.
Doba výskytu: léto až podzim
Největší a také jedna z nejběžnějších bedel. Její klobouk může mít i kolem 30 cm v průměru. Roste ráda na sluných místech, jako jsou louky, trávou zarostlé planiny, příkopy kolem cest či stáně. Vyskytuje se často ve skupinách.
Klobouk je široký zhruba 90-320 mm, v mládí palicovitě uzavřený, protáhle vejčitý, později kuželovitě sklenutý až deštníkovitě rozložený s nízkým, zaobleným tmavším hrbolkem uprostřed. Mladé plodničky mají klobouk celý nahnědlý, růstem jeho pokožka puká a v soustředných kruzích se vytvářejí nepravidelně rozložené, odstálé, plstnaté, velké, hnědé šupiny. Pod nimi je pleťově světle hnědá plstnatá pokožka, která je na okraji klobouku světlejší.
Lupeny jsou bělavé, velmi vysoké často až 20 mm, husté, tenké, vyklenuté, u třeně volné (odsedlé) a na okraji klobouku zaoblené. Třen je vysoký asi 180—400 mm a tlustý 28^0 mm, přímý, dutý, dole cibulovitě ztluštělý, v mládí celý hnědavý, později rozpukaný. V horní třetině má bělavý, kožovitý, posuvný prsten s dvojitým ostřím. Dužnina je bělavá, suchá a neměnící se. V klobouku je často jemná až vatovitá, ve třeni vláknitá. Příjemně voní, je velmi chutná a málo červiví. Výtrusy jsou velké 16-20 xlO-13 um, elipsoidní, bezbarvé. Výtrusný prach je bílý.
Bedla vysoká je zaměnitelná za bedlu útlou či Konrádovou, které se liší tvarem klobouku – zejména středovým hrbolkem. Bedla vysoká, Konrádová i útlá jsou jedlé.
Recepty z bedel:
Bedla na kmíně 
Bedly po Plzeňsku Bedly na bílém víně …
Fotogalerie:
