bot. cukrovník lékařský. Saccharum officinarum – kulturní vytrvalá rostlina z čeledi lipnicovitých. Její stébla jsou vysoká až 9 m a až 2 m dlouhými listy. Obsahují sacharosu, fruktosu a glukosu,organické kyseliny, pektin, škrob, tuk a další složky. Ze šťávy se vyrábí třtinový cukr. Melasa se používá jako krmivo a k výrobě rumu. Silné lodyhy a dřeň obsahují 20 až 22 % sacharidů Pěstuje se v tropech a subtropech celého světa. Odedávna se pěstovala v Indii, kde se z ní zprvu vyráběl sirup. Pobočníci Alexandra Velikého poslali z Indie roku 327 př.n.l. zprávu, že viděli trávu, která dělá med bez lidské pomoci. Z Indie se kolem roku 600 n.l. rozšířila k pobřeží Perského zálivu, kde z ní mniši nestoriánské církve začali vyrábět cukr. V 15. a 16. století Portugalci a Španělé rozšířili třtinu před Madeiru do Nového světa. A Kryštof Kolumbus ji dovezl na své druhé cestě na ostrov Haiti. V dalších stoletích byla tato rostlina dopravena na Jávu, Filipíny, do jižní Afriky, Austrálie. Ze stébla se lisuje šťáva, z té získáme třtinový cukr, po rafinaci čistou sacharózu.
Vedlejším produktem je bagasa a melasa. Melasa se užívá k výrobě kvalitního rumu, octa a třeba na Mauritiu i medikamentů. Bagasa se osvědčila jako palivo v elektrárnách. Listy slouží zejména jako krmivo, zbytky coby výborné hnojivo. Mauritius patří do první desítky světových exportérů výrobků z cukrové třtiny. Blahodárný zdravotní vliv šťávy z cukrové třtiny byl znám po staletí, jako lék se melasa používala už ve starověku. Poté se místo ní začala používat hustá tekutina vznikající při výrobě cukru – melasa. V minulém století však málem kvůli pokroku farmaceutické vědy téměř upadla v zapomenutí. Nyní znovu začíná její obliba.
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.