Cider

Cider není ani pivo, ani víno, ale mošt. Zkvašený jablečný mošt s různými stupni alkoholu. Vzniká jednoduchou fermentací jablečné šťávy, která se nechává zrát ve starých dubových sudech ve vhodné teplotě a pak se stáčí, čistí, pasterizuje a ředí na požadovaný obsah alkoholu.

V celé Velké Británii se ročně vypije kolem 500 milionů litrů cideru. Už v dobách Keltů se na území Británie dostala jablka vhodná k moštování, pravděpodobně ještě před příchodem Římanů, ovšem první záznam o výrobě cideru se objevil v Norfolku roku 1205. Již o sto let později byl tento postup známý po celé jižní Anglii.

V Devonu se cider začal připravovat průmyslově a přes přístavy kolem Londýna se dostával i za moře. Než se zjistilo, že citrónová šťáva chrání námořníky za dlouhých plaveb před kurdějemi, stačila jim k ochraně jedna sklenice cideru denně. Například James Cook vezl cider na své lodi Endeavour v roce 1768 až na Tahiti.

Největší rozkvět výroby cideru nastal v Británii v devatenáctém století. Dnes jsou nejznámějšími producenty cideru moštárny z hrabství Somerset, Gloucester a Hereford, kde sídlí také museum tohoto oblíbeného nápoje. Z hrušek se alkoholický nápoj připravený fermentací nazývá Perry a je také populární, i když ne tak známý. Dříve nebo později se rodinné výrobny spojují ve větší celky a své výrobky exportují do celého světa, do České republiky již od roku 1992.

V poslední době má velký úspěch takzvaný organic cider, připravovaný z jablek, které se pěstují bez jakékoliv chemie a přísad a výrobní postupy podléhají přísným kontrolám. Jablečný čirý extrakt se vyváží i do Skandinávie, kde se z něj přidáním dalších příchutí připravují tamní oblíbené sladší cidery – třešňové, kaktusové, limetové a další. Ve Francii má jablečný cider neméně dlouhou tradici, ale výsledek se více podobá šumivému moku, proto se musí uzavírat do masivních lahví šampaňského typu s drátěnou ochranou. U nás se z jablek připravuje pouze mošt a pak až víno a pálenka.

Fáze cideru se bohužel přeskakuje a velký odpor je zřetelný především ve vinařských oblastech, protože cider je velká alkoholická konkurence. Je stejně silný jako pivo ležák, ale lehčí a v porovnání s vínem slabší a také levnější. Cider se podává točený ze sudů (hlavně v irských hospodách), v lahvích různých velikostí (0,27; 0,33; 0,5 i l a 2 litry), v plechovkách a také v tuhých krabicích, které obsahují hliníkové vaky s pípou (3 nebo 20 litrů). Jeho síla se pohybuje od jednoho procenta alkoholu (takzvaný málo alkoholický) až po 8,2 %, což je nejvyšší přípustná hranice pro cider. Za ní už je víno. Může být perlivý i bez bublinek, sladký, suchý, polosladký, polosuchý – a vždy je dobré, když je chlazený. Existují stovky receptů na jídla a nápoje, v nichž hraje velkou roli cider (viz. http://fooddownunder.com/cgi-bin/search.cgi?q=cider). A na závěr – cider mohou pít i vegetariáni, vegani a celiaci.

Výše uvedený text převzat ze stránek klubu:

CIDER CLUB CZ,Jungmannova 14,110 00 Praha 1

tel: 224 948 754,fax: 251 627 523

www.ciderclub.com