Varianta řepy obecné (var. conditiva). Pěstovaná od 12. století jako zelenina. Červená řepa působí příznivě při tvorbě krve, zejména jako jeden z prostředků proti chudokrevnosti. Šťáva ze syrových řepných bulev léčila zápal plic, zánět pohrudnice a dokonce i rýmu. Zvyšovala odolnost organismu proti nemocem z nachlazení, posilovala játra, působila proti nadměrně vysokému tlaku a celkově zklidňovala.
Obsahuje provitamin A, vitamin B l, minerály: ve 100 g bulvy je 250 mg sodíku, 120 mg draslíku, 40 mg vápníku, dále obsahuje železo, fosfor, hořčík a jód, cenné nerostné látky, zejména karotén a vitamin C. Rostlinná barviva – antokyany – ovlivňují pružnost cév. Obsahuje sacharidy, enzymy a flavonoidní látky. Betain je zase látka působící na kornatění tepen a stimuluje činnost jater. Mezi další účinky patří povzbuzení tvorby moči a vylučování škodlivin z těla, aktivace činnosti žaludku a střev. Nevýhodou je přítomnost kyseliny šťavelové, která může být nebezpečná při konzumaci množství většího než 500 g bulv. Doporučená spotřeba je 150 g červené řepy denně. Kůrou pro pružné cévy je pití 50 – 100 ml vylisované šťávy po dobu 10 dní. Též řepa červená.
Na stránkách Herbáře aneb bylináře doktora Petra Ondřeje Mathioliho z roku 1562 se dozvídáme následující zajímavé informace: „ Červená řepa obměkčuje břicho, uvolňuje a otvírá průduchy prsů, a proto slouží vařená s medem nebo sladkým vínem proti kašli. Pudí také moč a čmýru (menstruaci), avšak nepříliš intensivně.“
a z nabídky vyberete možnost Once nebo Always kliknutím na příslušné tlačítko. Pokud se následně stránka neobnoví automaticky, můžete ji obnovit kliknutím na následující odkaz. Děkujeme za pochopení.