31.12. Silvestr

31. prosince, poslední den roku, je sv. Silvestra. Kněz, který přežil pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána, se stal r. 311 papežem. Podle legendy pokřtil císaře Diokleciána a jeho ženu sv. Helenu. Zemřel roku 335. Je jedním z prvních uctívaných světců, jehož kult se rozšířil do celé Evropy. Kdysi se jeho svátek nespojoval se žádnými oslavami ani zvyky. Silvestrovská noc získala na významu, až když se v průběhu 16. století ve většině křesťanských zemí ustálil kalendář gregoriánský a počátek nového roku na 1. lednu. Lidé navštěvovali kostel, děkovali za dobré prožití uplynulého roku a modlili se za dobrý průběh nového. Veselí a zvyky z pohanských dob však církev nepodporovala.

Teprve rozvoj ekonomiky a vědy v 19. století, který předznamenal příchod “nového zlatého věku”, dodal silvestrovské noci větší význam. Společnost bohatla a v očekávání ještě lepšího roku slavila Silvestra stále veseleji a okázaleji, s množstvím pokrmů a nápojů. Na venkově přetrvávaly některé zvyky, jako např. chození tzv. ometaček – chudých žen, které chodily po staveních, symbolicky ometaly plotnu, aby kamna v novém roce dobře hořela a přály všeho dobrého, za což obdržely almužnu. Hospodyně se varovaly toho, aby nechaly sušit prádlo, což znamenalo nebezpečí smrti někoho z rodiny v nadcházejícím roce.

Také zvyk jíst o půlnoci ovar a křen s jablky pro štěstí pochází z 19. st. Zejména léta přechodu z jednoho století do druhého v roce 1899 a 1900 a poté 1999 a 2000 znamenala nejbouřlivější oslavy Silvestra a příchodu nového roku. V ulicích, v restauracích i v domácnostech se organizovaly velkolepé zábavy a show, bohaté hody a stále nákladnější a velkolepější ohňostroje. Teprve v poslední době byly nejrůznější pochoutky vystřídány nazdobenými chlebíčky, obloženými mísami a nejrůznějšími slanými a sladkými zákusky. Stoupalo i množství vypitého alkoholu. Od konce 19. st. je běžným zvykem půlnoční přípitek šampaňským s přáním všeho nejlepšího v nadcházejícím roce.